Český finanční a účetní časopis, 2020 (roč. 2020), číslo 2
Články
Faktory daňových úniků v zemích Visegradské čtyřky
Factors of tax evasion in Visegrad countries
Dominika Havrdová, Hana Zídková
Český finanční a účetní časopis 2020(2):5-25 | DOI: 10.18267/j.cfuc.544
Článek se zabývá faktory, které ovlivňují daňovou morálku obyvatel zemí Visegrádské čtyřky, tedy Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky. Jako indikátor daňové morálky slouží vyhodnocení odpovědí respondentů European Values Study na otázku, zda ospravedlňují podvádění na daních. Autoři pracují jednak s četnostmi odpovědí vyjadřujících naprosté odmítnutí podvodu a jednak s průměrnými odpověďmi na škále od 1 do 10. Bylo zjištěno, že nejvíce ospravedlňují podvádění na daních respondenti ze Slovenska, a naopak nejméně obyvatelé Polska a Maďarska. Dále byla analyzována závislost daňové morálky na pohlaví, náboženství a spokojenosti s politickým systémem....
Řádné ekonomické důvody realizace fúzí z pohledu daňového práva a ekonomie
Valid commercial reasons for mergers
Jáchym Lukeš
Český finanční a účetní časopis 2020(2):27-42 | DOI: 10.18267/j.cfuc.545
Národní i evropská daňová legislativa pracuje s pojmem řádné ekonomické důvody fúzí. Cílem tohoto článku je tak propojit ekonomický a daňový pohled na realizaci přeměn společností a v tomto rámci charakterizovat základní pravidla pro posuzování přeměn společností z hlediska daňového práva v praxi. Ekonomický a daňový pohled je propojen na modelovém příkladu, na kterém jsou dále prezentovány hlavní metodické postupy pro hodnocení fúzí. Z propojení obou oblastí vyplynuly jasné závěry pro daňovou praxi. Z aplikace principu tzv. zneužití práva vyplývá, že k posuzování řádných ekonomických důvodů fúze je nutné přistoupit, až pokud je zřejmé, že pro realizaci...
Verifikace Feldsteinovy–Horiokovy hádanky (příklad zemí Evropské unie)
Verification of Feldstein-Horioka Puzzle (Example of European Union Countries)
Kateřina Šímová
Český finanční a účetní časopis 2020(2):43-60 | DOI: 10.18267/j.cfuc.546
Příspěvek se věnuje Feldsteinově–Horiokově hádance, tj. vztahu mezi úsporami a investicemi zachycenému průřezovou regresí, jejíž regresní koeficient Feldstein a Horioka (1980) považovali za vhodné měřítko mobility kapitálu. Ačkoliv pozdější studie upozornily na odlišnou interpretaci vztahu mezi úsporami a investicemi, tak základní přístup Feldsteina a Horioky je stále aplikován a podrobován kritickému hodnocení. Příspěvek je inspirován základním přístupem Feldsteina a Horioky na země EU12 za období 1980 až 2018 a EU28 od 1995 do 2018. Při interpretaci výsledků se článek opírá o novější studie na toto téma. Empiricky se prokázala důležitost zásadních...