Q56 - Environment and Development; Environment and Trade; Sustainability; Environmental Accounts and Accounting; Environmental Equity; Population GrowthNávrat zpět

Změna klimatu a cíle klimatické neutrality pro rok 2050 v případě EU přináší nutnost účinných nástrojů pro zlepšení životního prostředí. Environmentální daně, zelené inovace, oceňování uhlíku, emisní povolenky a další instrumenty přitahují stále větší pozornost v akademické, ale i ekonomické a environmentální politické debatě. Článek poskytuje podrobný přehled teoretické a empirické literatury o roli politických nástrojů na cestě za klimatickou neutralitou, zejména o účinnosti environmentálních daní, inovací a zavedených politik napříč celým světem. Samostatná část se věnuje také dvěma nejpoužívanějším přístupům pro zavedení ceny uhlíku – uhlíkové dani a emisním povolenkám. Nástroje politiky životního prostředí se kombinují, žádný z nich sám o sobě nepřispívá k významnému environmentálnímu zlepšení, což potvrdila i řada významných studií. Přísnější regulace a zlepšené nástroje ale napomáhají na dlouhé cestě k dosažení klimatické neutrality.

Tento článek je zaměřen na vykazování nefinančních informací v Evropě podle SASB standardů a je motivován zejména vývojem nových rámců pro nefinanční výkaznictví, konkrétně evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pod směrnicí (EU) 2022/2464 a mezinárodních standardů udržitelnosti v rámci IFRS. V článku je na vzorku 110 evropských společností z různých odvětví zkoumána míra naplnění požadavků SASB standardů. Za použití dokumentové analýzy nefinančních reportů a dvouúrovňového systému měřítek rozsahu a relevance zveřejněných nefinančních informací je zjištěno, že evropské společnosti naplňují ve velké míře požadavky SASB standardů. V největší míře jsou zveřejňovány informace z oblasti životního prostředí. Významný vliv sektoru na rozsah zveřejněných informací není identifikován.

Příspěvek vymezuje podnikové systémy řízení pro udržitelný rozvoj (EMS), aby následně formuloval postavení a funkce environmentálně zaměřeného manažerského účetnictví (EMA) a finančního účetnictví. Dokládá se, že EMA hraje při přípravě a zavádění EMS důležitou roli a že při fungování tohoto systému má dokonce roli klíčovou. Jeho předností je orientace na hodnotové i naturální informace povahy nejen ex post, ale i ex ante. Finanční účetnictví dosud ve většině případů není zaměřeno na vykazování informací s vlivem na udržitelný rozvoj, i když mu v tom jeho koncepční rámec nebrání.