M49 - Accounting: OtherNávrat zpět

Příspěvek se zabývá problematikou vnějších podvodných jednání z pohledu trestněprávní úpravy v České republice. V úvodní části je vymezen pojem podvod, resp. podvodné jednání, stručně je popsána i možnost členění podvodných jednání na vnitřní a vnější a dále pak na neoprávněné nakládání s aktivy, podvodné účetní výkaznictví a korupční jednání. V hlavní části příspěvku (kap. 3) jsou popsány nejčastější typy podvodných jednání, které jsou zároveň z hlediska svého obsahu a nebezpečnosti považovány za trestné činy.

Rezervy jsou účetní kategorií, jež jsou velmi závislé na odhadech. Z toho důvodu jejich výši ovlivňuje přístup, s jakým se odhad tvoří. Článek prezentuje přístup k tvorbě a vykazování rezerv podle ČÚS a IAS/IFRS. Druhou části článku je empirická studie, která analyzuje vykazování rezerv podle IAS/IFRS v českém prostředí. Článek přináší výzkumná zjištění o vykazování a chybách ve vykazování a zamýšlí se nad možnou inspirací Českými účetními standardy při vykazování podle IAS/IFRS. Pomocí vyhodnocení dílčích oblastí vykazování se snaží vykazování a inspiraci ČÚS zhodnotit.

Účetnictví je nástrojem komunikace, společným "finančním jazykem". Předpokladem pro vytvoření úplných a nezkreslených informací pro řízení je oddělení informační podpory řízení (manažerského účetnictví) a vlastního řízení (managementu). Rozhodovací pravomoc manažerského účetního (controllera) spočívá ve vymezení obsahu a pojetí základních hodnotových kategorií (nákladů, výnosů, zisku, příjmů, výdajů, aktiv a závazků), ve volbě kritérií podrobnosti jejich členění, zajištění vnitřní provázanosti a koordinovanosti tohoto členění v konkrétních útvarech a za podnik jako celek. Na základě kalkulace nákladů výkonů rozhoduje management o objemu a struktuře výkonů, o preferencích, rozšíření či naopak zúžení sortimentu, zavedení nových výkonů. Metoda ABC představuje významný posun v rozpoznání příčinných souvislostí vzniku nákladů a vypovídací schopnosti kalkulace.

Článek rekapituluje v komentářích a citacích obsah ročníku 1931 časopisu Účetní listy, který vycházel v předválečném Československu jako významný odborný měsíčník a byl široce respektován a přijímán odbornou veřejností.

Příspěvek pojednává o minimální kapitálové přiměřenosti bank, očekávané ztrátě (oboje pro úvěrovou část rizika) a o způsobech jejich výpočtu, jak pro potřeby regulátora, tak pro vnitřní potřebu banky. Dále poukazuje na využití těchto veličin pro potřeby finančního řízení banky a popisuje způsob výpočtu předběžné a pseudovýsledné kalkulace pomocí ukazatele RAROC. V závěrečné části je uvedena případová studie, která ukazuje jejich výpočet a také dopady reálných změn důležitých parametrů jako je rating či míra využití úvěrového rámce.

Ve dnech 16. až 18. září 2009 proběhla odborná konference pořádaná katedrou manažerského účetnictví VŠE v Praze. Tematicky se konference zaměřila na řízení výkonnosti, problematiku její koncepce i problematiky praktické aplikace. Tato témata jsou dlouhodobě předmětem zájmu výzkumné činnosti vědeckých pracovišť po celém světě a také odborníků v podnikatelské a poradenské praxi. V obsahovém programu konference se prolínaly dva směry. První z nich byl zaměřen na prezentaci koncepčně orientovaných příspěvků, obvykle obecněji zaměřených, syntetizujících soudobé zkušenosti a úroveň poznání. Druhá linie konference nabídla prostor odborníkům z praxe s příspěvky orientovanými na praktické aspekty a sdílení zkušeností.

Metoda ABC a BSC umožňují lépe řídit podnik, stanovit strategii a využít motivačně účinné nástroje pro její implementaci. Metoda ABC představuje významný posun v rozpoznání příčinných souvislostí vzniku nákladů, nemění však zároveň základní teoretické poznatky o průběhu křivky nabídky (nákladů) a křivky poptávky. Zjednodušené rozlišení nákladů na variabilní a fixní navrhované ekonomickou teorií je v manažerském účetnictví překonáno již od konce 60.let, tedy mnohem dříve než byla vyvinuta metoda ABC. Odlišnosti obsahového zaměření ekonomické teorie a aplikovaných disciplin by neměly být použity k vzájemnému porovnávání jejich důležitosti, ale naopak k hledání společných styčných bodů. Jejich vztah by neměl být konkurenční, ale vzájemně se doplňující.

Článek pojednává o historickém vývoji hospodářských záznamů. Prvopočátky hospodářských záznamů se datují k začátkům zemědělství, ke starým Sumerům v Mezopotámii a dalším kulturám, které potřebovaly zachovávat přesné záznamy o množství zemědělských produktů. Hospodářské záznamy se vyvíjely v souvislosti s potřebami, které přinášely změny ve společnosti. Pohled do historie hospodářských záznamů umožňuje vysvětlit fenomenální rozvoj, který tento celosvětový obor prodělal od doby, kdy se zrodily první formy hospodářských záznamů, vysvětluje, proč a jak se tato profese vyvíjí. Jeho historie je spojená s vývojem obchodu, rozvojem písma, počtů.

Ve dnech 20. a 21. 9. 2007 proběhla odborná konference pořádaná katedrou manažerského účetnictví. Tematicky se konference zaměřila na měření výkonnosti, problematiku její koncepce i problematiky praktické aplikace. Tato témata jsou dlouhodobě předmětem zájmu výzkumné činnosti vědeckých pracovišť po celém světe a také odborníků v podnikatelské a poradenské praxi. V obsahovém programu konference se prolínaly dva směry. První z nich byl zaměřen na prezentaci koncepčně orientovaných příspěvků, obvykle obecněji zaměřených, syntetizujících soudobé zkušenosti a úroveň poznání. Druhá linie konference nabídla prostor odborníkům z praxe s příspěvky orientovanými na praktické aspekty a sdílení zkušeností.

Rostoucí zájem o průběh a výsledky podnikatelského procesu a s tím rostoucí požadavky na informace o výkonnosti podniku vedly v průběhu posledních desetiletí k vytvoření řady moderních přístupů, metod a kritérií pro měření výkonnosti podniku. Tento článek se zabývá srovnáním požadavků na účinný informační systém pro měření výkonnosti a charakteristik účetních informací. Na základě tohoto srovnání analyzuje příležitosti pro další rozvoj finančního a manažerského účetnictví.

Článek pojednává o výběru vhodného účetního programu pro malé a střední firmy z pohledu jeho použití. Pojednává o obsahových kriteriích, technických kritériích a obchodních kriteriích. Jednotlivá kritéria jsou dále členěna na podkritéria. Závěrem článku je popis multikriteriální výběru účetního software pomocí bodového ohodnocení jednotlivých účetních programů.