M48 - Accounting and Auditing: Government Policy and RegulationNávrat zpět

The objective of this paper is to examine the factors influencing voluntary disclosures during the Initial Public Offering (IPO) process. Through a systematic review of the literature, the paper identifies and analyses the theoretical frameworks that underpin disclosure practices, including the constraints that may limit such disclosures. Based on an examination of 330 research papers obtained from the Scopus database, the findings indicate that the dominant theoretical perspectives in this field are the signalling theory and the proprietary costs theory. By integrating insights from competing theoretical frameworks, this review offers a comprehensive understanding of the determinants driving the decision-making process undertaken by management to reveal private information in IPO prospectuses.

Tento článek předkládá analýzu výkaznictví uhlíkové stopy českých bank a pojišťoven v letech 2019-2021. Výsledky analýzy vycházejí ze zjištění získaných metodou kvantitativní obsahové analýzy s návazným kvalitativním výzkumem formou interview se zástupci vybraných firem. Cílem práce bylo zdokumentovat stav výkaznictví udržitelného rozvoje (ESG) ve finančním sektoru pomocí evidence jejich deklarace k udržitelnosti, konkrétně formou publikování jejich přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů a deklarace závazku k udržitelnému financování. Práce potvrdila předchozí zjištění, že velké firmy se zahraniční majetkovou účastí se tématu ESG věnují častěji než ryze lokální a malé firmy, ale pouze nejvýznamnější banky a pojišťovny ČR vykazují formou GHG Protokolu. Práce předložila i pohled českých finančních firem na udržitelné financování, kterému firmy ve své externí komunikaci věnují čím dál větší pozornost. Práce nicméně potvrzuje předchozí výzkumy, že přetrvává všeobecný problém s porovnatelností vykazovaných údajů a nejednotností metodik.

Článek dává do kontextu problematiku informační asymetrie s finančním výkaznictvím, a to konkrétně posílení informačního potenciálu přijetím IFRS z perspektivy investora ve zdravotnických zařízeních v prostředí Velké Británie. Povinné zavedení mezinárodních účetních standardů IFRS napříč veřejným sektorem počínaje účetním období 2009/10 mělo za cíl zvýšit transparentnost a zlepšit srovnatelnost finančních informací. Tento krok s sebou také mimo jiné přinesl nezamýšlený efekt v podobě dopadu na výši dividendy Public dividend capital (PDC). Provedená empirická analýza tak testovala významnost daného efektu a vlivů na jeho změnu. Na základě korelační analýzy, provedené s pomocí Pearsonova korelačního koeficientu, a analýzy významnosti, realizované prostřednictvím T-testu, veřejně dostupných dat 16 NHS Foundation Trustů zastřešujících fakultní nemocnice lze konstatovat, že se dividenda PDC po přijetí IFRS výrazně změnila zejména vlivem výsledku hospodaření za účetní období.

Národní účetní rada (dále NÚR) je zájmové sdružení právnických osob (Komory auditorů, Komory daňových poradců, Svazu účetních a Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze). Kromě připomínkování novelizací účetních předpisů se věnuje tvorbě interpretací k českým účetním předpisům v situacích, které tyto předpisy buď neřeší, nebo jejich výklad není jednotný. Cílem vydávání interpretací je, aby účetní informace ve zveřejňovaných účetních závěrkách poskytovaly věrný a poctivý obraz finanční situace a hospodaření účetní jednotky tak, aby na jejich základě mohla osoba, která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí. Tento článek se zabývá vznikem NÚR, jejím 20letým působením v České republice, vlivem na českou účetní legislativu a v neposlední řadě také samotnou prací NÚR v podobě Interpretací. Článek shrnuje nejvýznamnější zkoumání a práce týkající se dopadu působení NÚR. Součástí článku je výzkum zaměřený na využívání interpretací certifikovanými účetními a auditory.

Poskytovatelé letových provozních služeb, ANSP, jsou monopolní a regulované podniky. Součástí jejich regulace, vyplývající z Nařízení EU 550/2004, je povinnost mít účetní výkazy dle mezinárodních účetních standardů. Většina evropských ANSP pobírá státní dotace z projektu SESAR. IAS 20 určuje pravidla pro účtování státních dotací. Předmětem článku je transparentnost, tedy dodržování pravidel Nařízení 550/2004 zveřejňování informací dle IAS 20 v letech 2015-2017, kdy ANSP čerpaly významné částky dotací. Cílem článku je prozkoumat dodržování požadavků na transparentnost z hlediska obou norem, zejména s ohledem na dopady dotací do cenotvorby ANSP. Dle publikovaných výročních zpráv z těchto let je prozkoumáno 17 ANSP, patřících do aliance A6. Výsledkem zkoumání je nižší míra dodržování těchto pravidel, různorodost ve formě a obsahu účetních závěrek a nízká účinnost regulace vyplývající z programu Jednotného evropského nebe.

Článek se zabývá porovnatelností požadavků IFRS a národní účetní legislativy v Slovenské republice v oblasti účetního zobrazení leasingu jako zdroje dlouhodobého financování nájemců. I když dosavadní slovenská legislativa je do jisté míry inspirována právě IFRS (zejména IAS 17), nebylo nikdy dosaženo plného souladu. Tento nesoulad se ještě zvýšil přijetím standardu IFRS 16, který nabývá závazné účinnosti od roku 2019. Slovenská legislativa tak stojí před otázkou, jak se s těmito rozdíly vypořádat. Článek proto porovnává řešení otázky účetního zobrazení leasingů z pohledu nájemců podle slovenské účetní legislativy pro podnikatele, podle původního mezinárodního standardu IAS 17 a také podle nového standardu IFRS 16. Na základě porovnání můžeme konstatovat, že národní legislativa je náchylná na manipulaci s účetními pravidly ve větší míře, nežli je tomu v případě IFRS 16 a IAS 17. Na druhé straně sjednocením účetního řešení u v podstatě všech leasingů u nájemce poskytuje IFRS 16 konzistentnější a smysluplnější přístup. Pokud by tomu nebránily daňové souvislosti, měla by se účetní regulace v SR změnit okamžitě.

Cílem článku je zjistit, zdali střední a malé podniky v ČR zveřejňují nefinanční informace, přestože jim zveřejnění těchto informací nevyplývá jako povinnost ze zákona. Odpovědět na tuto otázku znamenalo nejprve vymezit pojem nefinanční informace. Dalším krokem zkoumání při neexistenci databáze malých a středních podniků v ČR bylo vytvoření vzorku malých a středních podniků sběrem informací z výročních zpráv nebo účetních závěrek zveřejněných ve veřejném rejstříku. Obsahovou analýzou byl zkoumán vzorek 650 podniků, z kterého 75 středních a malých podniků vyhovělo podmínkám výzkumu. Pro tento vzorek podniků byly stanoveny tři výzkumné otázky, které odpovídaly třem stanoveným skupinám podniků, u kterých se analyzovalo zveřejnění nefinančních informací, tj. skupina středních podniků, které jsou auditovány, skupina malých podniků auditovaných a skupina malých neauditovaných podniků. Protože u malých podniků se zdá, že auditované podniky (přinejmenším některé z nich) zveřejňují častěji nefinanční informace, proto u malých podniků bylo součástí zkoumání alespoň prokázání tendence, že malé auditované společnosti vykazují nefinanční informace častěji než malé neauditované. Statistická významnost zjištěných výsledků je však diskutabilní.

Cílem příspěvku je identifikovat a charakterizovat podmínky vedení informačních databází účetnictví jednoduchého a daňové evidence v roce 2016. Použité metody analýzy, komparace a dedukce umožnily formulovat poznatky a závěry. Obě databáze prošly od svého uvedení do české legislativy obdobím rozvoje, stagnace a redukce. Soustava účetnictví jednoduchého byla zpočátku součástí národního účetního systému. Zrušení od roku 2004 bylo jedním z důsledků vstupu České republiky do Evropské unie. Znovuobnovením od roku 2016 se účetnictví jednoduché nevrátilo do pozice účetní soustavy. Je určeno pro účetní jednotku, která není plátce daně z přidané hodnoty, celkové příjmy nepřesahují 3 miliony Kč, hodnota majetku nepřesahuje 3 miliony Kč a musí se jednat o jednu z taxativně vyjmenovaných právních forem neziskových organizací. Daňová evidence se stala součástí české legislativy od roku 2004, kdy nahradila účetnictví jednoduché pro fyzické osoby. Daňová evidence je určena pouze pro fyzické osoby podnikatele, kteří nejsou účetní jednotkou. Pro malé neziskové organizace byla vytvořena informační databáze, nikoliv plnohodnotná účetní soustava, jak by bylo možno odvodit z názvu. Nově uspořádaná struktura účetnictví jednoduchého snižuje jeho důvěryhodnost vlivem chybějících komplexních informací. Pokud bude v účetnictví jednoduchém pokračováno, je nezbytné jeho vedení doplnit o povinnosti, aby došlo k zásadnímu rozlišení od daňové evidence.

Článek se zabývá otázkou rozsahu využívání akruálního principu v účetním výkaznictví veřejného sektoru v zemích EU. Rozsah používání akruální báze je vyjádřen jednak počtem členských zemí a jednak peněžně prostřednictvím rozpočtových výdajů. Kromě samotné analýzy článek popisuje současný postoj a kroky evropských institucí k zavedení akruální báze ve veřejném sektoru na úrovni celé EU. Zároveň diskutuje konkrétní možnosti implementace akruálně založeného účetního výkaznictví s důrazem na zavedení principů vycházejících z Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor IPSAS.

Cílem článku je nalezení vícekriteriálního ukazatele finančního zdraví municipálních organizací, který by vyhověl jak požadavkům na robustnost a komplexnost, tedy pokrýval všechny významné oblasti činnosti municipalit, tak byl srozumitelný pro klíčové uživatele informace o finanční situaci municipality, kterými jsou její občané. Návrh jeho konstrukce je proveden metodou rešerše mezinárodních zdrojů a publikací v této oblasti od zhruba 60. let 20. století a syntézou těchto poznatků do 6 základních dimenzí takového ukazatele tak, aby každá z nich umožňovala další rozpad na cca 2-3 dílčí indikátory, které by bylo možné hodnotit samostatně.

Článek se zabývá Národní účetní radou, která je sdružením profesních subjektů týkajících se účetnictví v České republice. Sdružuje Komoru auditorů ČR, Komoru daňových poradců ČR, Svaz účetních a Vysokou školu ekonomickou v Praze. Jejím cílem je podpořit rozvoj účetní profese a metodiku českého účetnictví. Tento cíl se snaží naplňovat svou prací, která je soustředěna zejména do vydávání Interpretací k českým účetním předpisům, kde existuje sporné řešení nebo jejich řešení není jednoznačné. Jak vyplývá z provedených výzkumů, práce NÚR má dopad na praxi účetních jednotek a účetní profesi (např. většina daňových poradců zná interpretace a použila je ve své praxi). Přestože interpretace nejsou součástí regulačního systému účetnictví v ČR, představují odborný názor opřený o vysokou profesní prestiž členů NÚR a proto jsou odbornou praxí respektovány.

Příspěvek se zabývá trestní odpovědností auditorských společností, která byla do právního řádu České republiky zavedena s účinností od 1. ledna 2012. Jsou vysvětlovány nové principy právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, přičemž jsou následně aplikovány na (protiprávní) činnost auditorských společností. V článku je uveden přehled možných sankcí, které je možné právnické osobě - auditorské společnosti uložit za spáchání protiprávního jednání ve formě trestného činu. Je rozebíráno i meritum trestní odpovědnosti právnických osob, tj. otázka zavinění, resp. jednání fyzických osob, které je následně přičítáno právnické osobě. Následuje přehled některých skutkových podstat trestných činů, které se týkají činnosti auditorských společností.

Příspěvek se zabývá podrobným rozborem sankcí ukládaných v České republice za protiprávní jednání týkající se účetnictví, které jsou stanoveny zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Je rozebírán rozdíl mezi přestupkem a jiným správním deliktem včetně důsledků na stanovení sankce za konkrétní protiprávní jednání. V článku je uveden stručný přehled možných sankcí ve spojení s konkrétními skutkovými podstatami protiprávního jednání a subjektu, který se protiprávního jednání dopustil. Problematika správního trestání je zasazena také do širšího kontextu. Zmíněny jsou také procesní předpisy, podle kterých se v konkrétním případě pokuty ukládají.

Tento článek se věnuje vlivu konceptu účetnictví na koncept dividendové politiky a tudíž problematice rozdělování nerealizovaných zisků. Snaží se identifikovat argumenty pro takovou diskusi. Diskutován je smysl ochrany věřitele, rovnováha práv společníků a věřitelů, koncepty zachování majetkové podstaty a účetní aspekty tohoto problému. Článek jasně definuje roli účetnictví a roli práva a dále vazby mezi těmito dvěma systémy. Autoři se přiklánějí spíše k distribuci nerealizovaných zisků a to pro dostatečnou ochranu věřitele při akceptovaném stávajícím konceptu majetkové podstaty společnosti.

Standardy pro účetnictví vlád v USA prošly vývojem tak, jak se měnily nároky a složitost sestavování účetních výkazů vládních institucí. Příprava smysluplných účetních informací širokému okruhu uživatelů není jednoduchým úkolem. Jako reakci na tuto výzvu zavedla Rada pro standardy účetnictví vlády (GASB) nedávno pozměněný model účetních výkazů. Prvních několik sad účetních standardů pro municipální účetnictví vydaných Národní radou pro účetnictví vlády (NCGA) v roce 1934 se stalo známých jako "Modrá kniha". GASB vytvořil nový model účetního výkaznictví, který vyústil ve zcela odlišný pohled na vládní výkazy ve srovnání s dosavadní úpravou. Potřeba oddělených standardů účetního výkaznictví vlád vychází z identifikace uživatelů účetních výkazů místních vlád a samospráv, zájmů těchto uživatelů a celkového pojetí výkaznictví vlád. Účetní výkaznictví má uživatelům pomoci porozumět, zda výnosy běžného období jsou schopny pokrýt potřeby běžného roku a zda a jak budou budoucí daňoví poplatníci zatíženi břemenem služeb čerpaných v minulosti.

Jako reakci na bankroty a finanční skandály významných nadnárodních společností vydal Kongres USA v roce 2002 zákon - tzv. Sarbanes-Oxley Act. Jeho podstatná část se týká centrální regulace auditorské profese prostřednictvím nově ustavené instituce - PCAOB. Příspěvek polemizuje s názorem, že tato instituce může významně přispět k nápravě věci. Pravou příčinu spatřuje v obecně akceptované teorii podílníků, kterou ekonomové a tím i manažeři považují za jedině správnou a vědeckou. Tato teorie však není neutrální, má silné ideologické pozadí a nežádoucí ekonomické i sociální důsledky. Příspěvek upozorňuje na existenci teorie účastníků, jejíž akceptování by mohlo k řešení daných problémů přispět.