M42 - AuditingNávrat zpět

The objective of this paper is to examine the factors influencing voluntary disclosures during the Initial Public Offering (IPO) process. Through a systematic review of the literature, the paper identifies and analyses the theoretical frameworks that underpin disclosure practices, including the constraints that may limit such disclosures. Based on an examination of 330 research papers obtained from the Scopus database, the findings indicate that the dominant theoretical perspectives in this field are the signalling theory and the proprietary costs theory. By integrating insights from competing theoretical frameworks, this review offers a comprehensive understanding of the determinants driving the decision-making process undertaken by management to reveal private information in IPO prospectuses.

Článek se zabývá problematikou kvality auditu u auditorů subjektů veřejného zájmu v České republice. Provedený výzkum vychází z veřejně dostupných dat publikovaných Radou pro veřejný dohled nad auditem a dat dostupných v rejstříku auditorů zveřejněných na internetových stránkách Komory auditorů České republiky. Analýza vychází z dat Rady pro veřejný dohled nad auditem mezi lety 2017-2020, přičemž pokuty udělené auditorům jsou analyzovány mezi lety 2019-2021. Počet provedených kontrol Radou pro veřejný dohled je poměrně stabilní, přičemž v roce 2019 je vidět nárůst poměru celkových zjištění k celkovým dokončeným kontrolám. Také výše průměrné udělené pokuty v roce 2020 významně vzrostla.

Cílem článku je rozebrat odpovědnost auditora nejprve obecně a následně v souvislosti s transferovými cenami u spojených osob. Východiskem pro hodnocení transferových cen z pohledu auditu při ověřování účetních závěrek je pohled účetních předpisů a auditorských standardů. Článek, v návaznosti na rozbor odpovědnosti auditora, analyzuje rozhodování justice na základě vztahu zprávy auditora a transferových cen. Provedený výzkum vycházející z judikatury Nejvyššího správního soudu poukazuje na pochybení auditorů při vydání výroků k účetním závěrkám. Z výsledků výzkumu je patrné, že se auditor správnému nastavení transferových cen dostatečně nevěnoval. Důsledkem jsou pak nejen daňové doměrky, ale i nesprávně vykázané informace o nákladech (výnosech) a výsledku hospodaření účetních jednotek v jejich účetních závěrkách.

Článek analyzuje legislativní vývoj politických stran a politických hnutí (působících v České republice) od roku 1991 do současnosti se zaměřením na vybraná kritéria transparentnosti hospodaření. Analyzován je zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích z roku 1991, který byl za dobu své existence více než dvacetkrát novelizován, přičemž některé novely se významně dotkly transparentnosti. Článek porovnává právní úpravu politických stran a hnutí také s legislativními úpravami jiných typů neziskových organizací na úrovni vybraných kritérií transparentnosti hospodaření. Z porovnání vyplývají určité rozdíly na úrovni transparentnosti, přičemž právní úprava politických stran a hnutí se dá považovat ze všech právních úprav neziskových organizací jako nejpřísnější a zároveň jako nejvíce propracovaná, což je dáno funkcí těchto organizací, kterou plní ve společnosti.

Tento článek se zabývá základními otázkami spojenými s blockchainem. Blockchain zaznamenává transakce, a tak jsou možnosti využití téměř nekonečně. Blockchain může evidovat v podstatě jakoukoliv transakci, jak digitální, tak fyzickou. Technologie blockchain by znamenala, že by obchodování a podnikání mělo důvěryhodný a transparentní systém, jelikož unikátnost spočívá v tom, že jednou pořízené záznamy nelze zpětně editovat a tudíž zůstávají uvedeny v historii.
Technologie blockchainu by mohla podstatně snížit náklady na vedení účetnictví, na daňové poradenství i audit, vznikající společnostem za externě poskytované služby nebo interní aktivity. Pokud by se transakce účtovaly centrálně, a ne do oddělených účetních knih, pak by všechny záznamy byly viditelné pro notáře, banky, auditory, pracovníky finančních úřadů a další instituce transparentním způsobem a v reálném čase. Tyto subjekty by mohly mnohem snadněji a efektivněji kontrolovat transakce, mohly by prověřit mnohem větší množství informací a dat.
Očekává se, že blockchainové technologie se budou používat v široké škále oborů, včetně účetnictví a auditu. Cílem článku je představit tuto problematiku, seznámit se s vybranými názory publikovanými příslušnými odborníky poradenských společností, profesních organizací a dalších institucí.

Příspěvek analyzuje podstatu auditu, tedy proč audit existuje a jaký má úkol v současném tržním hospodářství. Příspěvek je zaměřen na poptávkovou stranu (poptávka po auditu). Jsou představeny teorie, které vysvětlují důvody vzniku auditu (teorie strážníka, teorie poskytnutí důvěryhodnosti, teorie vzbuzené důvěry a teorie zastoupení), a taktéž jsou představeny hypotézy existence auditu (monitorovací hypotéza, informační hypotéza a pojišťovací hypotéza), které stejně jako teorie vysvětlují důvod vzniku auditu, ale jsou představeny z jiného pohledu. Tyto teorie a hypotézy jsou porovnány a vyhodnoceny ve vztahu k faktorům ovlivňujícím poptávku po auditu. Jednotlivé teorie a hypotézy jsou taktéž vyhodnoceny ve vztahu k aktuálnímu vývoji, tedy stále se opakujícím chybám v auditovaných účetních závěrkách.

Článek analyzuje vývoj právní úpravy nadací od roku 1990 do současnosti. Toto období rozděluje do čtyř etap v závislosti na účinnosti jednotlivých předpisů. Zvláštní důraz je kladen na prvky transparentnosti obsažené v jednotlivých zákonech. Článek se snaží o vzájemné porovnání analyzovaných předpisů s uvedením jejich hlavních výhod a nevýhod. Dále odkazuje na výzkumy, které se v minulosti zabývaly transparentností českých nadací. Tyto výzkumy vesměs poukazují na nízkou míru transparentnosti českých nadací a nízkou důvěru v jejich činnost. Za nejvíce propracovaný zákon z hlediska transparentnosti lze považovat zákon o nadacích a nadačních fondech, avšak ani ten nedosáhl významné míry transparentnosti, a to především díky neochotě státu vynucovat si jeho plnění, a to i přesto, že k tomu měl nástroje. Aktuálně platný nový občanský zákoník se transparentností příliš nezabývá a nelze tedy očekávat, že významně přispěje ke zvýšení její úrovně a ke zvýšení důvěry v český nadační sektor.

Problematika poskytování neauditorských služeb auditovaným klientům vyšla v roce 2016 do popředí témat, diskutovaných odbornou veřejnosti v oblasti auditu. Důvodem obnovení zájmu o tuto problematiku je vstoupení v platnost novelizace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES/ ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek ve znění Směrnice 2014/56/EU a přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Česká legislativa v roce 2016 také zaznamenala řádu změn, které přinesla novela zákona č. 90/2003 Sb., zákona o auditorech, která byla schválená a nabyla účinnosti 1. 10. 2016. Cílem článku je přiblížit nebo připomenout čtenáři problema-tiku poskytování neauditorských služeb auditovaným klientům a seznámit ho se změnami, které přináší novelizována evropská legislativa. Od cílů článku se odvíjí i jeho struktura. Úvodní část je věnovaná definici základních pojmů, které jsou nezbytné pro následné vysvětlení celé problematiky. Následná část článku představuje přehlednou sumarizaci názorů zastánců a odpůrců poskytování neauditorských služeb auditovaným klientům. Sumarizace zahrnuje jak nejznámější matematické modely zkoumání nezávislosti auditora, tak i komplexní morálně psychologické modely a argumenty. Další část uvádí přehled změn, které zavedla nová evropská legislativa, návod na jejich praktickou aplikaci a vysvětlení některých nejasných bodů, což umožní čtenáři zorientovat se v auditním prostředí, fungujícím na základě nových pravidel.

Cílem tohoto článku je analyzovat interní a externí rotaci auditorů na akciovém trhu Burzy cenných papírů Praha. Analýza je provedena v rozmezí let 2011-2015 a je založena na celkem 107 výročních zprávách kótovaných společností. Výroční zpráva společnosti musí obsahovat zprávu auditora za dané období. Rotace auditorů je v poslední době vzhledem k nové evropské regulaci auditorského trhu častým tématem zahraničních výzkumů. V návaznosti na tyto výzkumy obsahuje článek analýzu českého kapitálového trhu. Data ukazují, že na českém kapitálovém trhu dochází vzhledem k počtu kótovaných společností k poměrně častým změnám jak auditorských firem, tak odpovědných auditorských partnerů. Analýza dále ukazuje rostoucí vliv společností Big 4 (KPMG, Deloitte, PwC a EY (Ernst & Young)), co do počtu prováděných auditů.

Článek shrnuje v úvodu legislativní vývoj v oblasti vstupu do auditorské profese v České republice v letech 1993 až 2015 se zvláštním zřetelem na uznávání zkoušek Komorou auditorů České republiky ve vztahu k jiným profesním a vzdělávacím institucím, zvláště pak ve vztahu k veřejným vysokým školám. V dalších částech je zmíněna historie Komory, je podrobně popsán zkouškový systém, jeho postupný vývoj a pravidla pro uznávání zkoušek složených u jiných profesních a vzdělávacích institucí. Stručně jsou popsány také nejvýznamnější organizace, s nimiž Komora úzce spolupracuje. Nechybí ani stručné srovnání podmínek vstupu do auditorské profese s jinými zeměmi. Článek v závěru analyzuje, zda změkčení požadavků na uchazeče o auditorskou profesi vedlo ke zvýšení atraktivity profese ve formě zvýšení počtu žádostí o osvobození zkoušek a počtu auditorů zapsaných na seznamu Komory zejména po novele zákona o auditorech z roku 2009.

Článek se věnuje ve své úvodní části srovnání právní úpravy nadací a nadačních fondů podle zákona o nadacích a nadačních fondech a nového Občanského zákoníku. Zaměřuje se především na legislativní změny v oblasti auditu nadací a vykazování správních nákladů ve výročních zprávách. Jelikož článek pracuje s empirickými daty příjemců příspěvků z Nadačního investičního fondu, je zmíněn rovněž Nadační investiční fond a jeho role při financování nadací a nadačního fondu. Článek sleduje důležité oblasti transparentního hospodaření, jimiž jsou zveřejňování výročních zpráv a účetních závěrek, omezování a kontrola správních nákladů, zveřejňování odměn auditorů a zpráv auditora. V jednotlivých částech nechybí upozornění na nedostatky ve vykazovaných informacích.

Cílem článku je nalezení vícekriteriálního ukazatele finančního zdraví municipálních organizací, který by vyhověl jak požadavkům na robustnost a komplexnost, tedy pokrýval všechny významné oblasti činnosti municipalit, tak byl srozumitelný pro klíčové uživatele informace o finanční situaci municipality, kterými jsou její občané. Návrh jeho konstrukce je proveden metodou rešerše mezinárodních zdrojů a publikací v této oblasti od zhruba 60. let 20. století a syntézou těchto poznatků do 6 základních dimenzí takového ukazatele tak, aby každá z nich umožňovala další rozpad na cca 2-3 dílčí indikátory, které by bylo možné hodnotit samostatně.

Cílem tohoto článku je analyzovat zprávy o průhlednosti auditorů působících na českém auditorském trhu z hlediska dodržení zákonných požadavků na tuto zprávu. Následně jsou podrobně analyzovány jednotlivé body zpráv o průhlednosti se zaměřením na nedostatky v těchto zprávách. Analýza vychází ze 45 zpráv o průhlednosti vydaných za účetní období končící nejpozději k 31. 12. 2014. Data ukazují, že 80 % auditorů sestavilo zprávu o průhlednosti přesně podle zákonných požadavků. Maximální počet neuvedených bodů požadovaných zákonem je šest. Dále z analyzovaných dat vyplývá, že nejvíce nedostatků se objevuje v bodu, který se týká informací o vnitřním řízení kvality. Analýza celkově potvrdila poměrně vysoký stupeň míry splnění zákonných požadavků na zprávu o průhlednosti.

Článek přibližuje legislativní úpravu systému zajištění kvality auditorských služeb poskytovaných auditory a auditorskými společnostmi působícími v České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Jde o země tvořící alianci států tzv. Visegrádskou čtyřku (dále také V4), která vznikla 15. února 1991 jako původní Visegrádská trojka. Na úrovni auditorské profese probíhá spolupráce formou každoročních schůzek čelních představitelů auditorských komor z uvedených zemí, aby společně řešili aktuální otázky z oblasti auditu. Stěžejní část článku se snaží nastínit, jak funguje v jednotlivých státech systém kontroly kvality, jaká je úroveň služeb poskytovaných auditory, jaká kritéria používají dohledové orgány pro měření kvality a zda splňují jednotlivé státy V4 požadavky, které jim v této souvislosti vyplývají z předpisů Evropské unie. Závěrem se nabízí provést mezinárodní srovnání.

Ověřovací služby nejsou celosvětově standardizovány a existují různé koncepty těchto služeb. Nejvýznamnějšími koncepty jsou mezinárodní standardy připravené IFAC a standardy používané ve Spojených státech Amerických. Tento příspěvek prezentuje výzkum těchto rozdílných konceptů ověřovacích služeb. Je představena definice jednotlivých služeb (ověřovací, atestové a auditní služby) a jsou navržené upravené definice těchto služeb stejně jako celkový koncept ověřovacích služeb. Navržené definice mohou vysvětlit podstatu jednotlivých služeb a mohou být použity jako první krok budoucího výzkumu v oblasti standardizace ověřovacích služeb i mimo ekonomický obor.

Příspěvek se zabývá problematikou profesní odpovědnosti auditorů z hlediska trestního práva v České republice. V úvodní části jsou diskutovány základy trestní odpovědnosti, je rozebírán pojem trestného činu a další otázky, zejména problematika zavinění, a to nejen z pohledu trestní odpovědnosti fyzických osob, ale také z pohledu trestní odpovědnosti korporací. Samostatný zřetel je brán na otázku trestné součinnosti. V další části příspěvku jsou rozebírány skutkové podstaty některých trestných činů, které souvisejí s výkonem auditorské profese, například trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění nebo trestného činu vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy.

Nový občanský zákoník od roku 2014 znovu zavedl do právního řádu České republiky právní institut závdavku. Článek se zabývá tímto instrumentem - obsahem tohoto pojmu a především jeho funkcemi, významnými pro pravidla účetního zobrazení závdavku - důkazní, zajišťovací a penální (sankční). Analyzuje také rozdíl mezi závdavkem a zálohou a polemizuje na téma obsahu závdavku, tedy co může být jeho předmětem. Vždy v kombinaci analýzy aktuálních dostupných zdrojů s historickými prameny, neboť především koncem 19. století byl instrument závdavku intenzivně využíván a také vykládán a judikován, na rozdíl od dneška. Taková zevrubná analýza je nezbytná pro popis možností účetního zachycování, tedy vykazování závdavku ve všech jeho formách a při všech jeho funkcích v účetní závěrce, což je hlavním cílem a výstupem tohoto článku.

Kontrola kvality činnosti auditorů v České a ve Slovenské republice se vyvíjela rozdílným směrem, i když výchozí zákon z roku 1989 byl pro tuto profesi totožný. Český přístup se více zaměřil na restrikci nežádoucího chování auditorů, slovenský přístup se zaměřil více na nápravu. Pro další vývoj kontroly kvality v České republice by bylo vhodné především zefektivnění kontroly kvality činnosti auditorů. Dále pak rozšíření subjektů veřejného zájmu, do nichž by měly být zahrnuty i subjekty s obratem nebo majetkem nad určitý limit, včetně organizačních složek zahraničních subjektů. Kontrola kvality práce auditorů těchto subjektů by měla být i nadále restriktivní.

Příspěvek se zabývá problematikou mlčenlivosti auditorů a daňových poradců. V úvodní části je vymezována povinnost mlčenlivosti auditora, přičemž vymezení je zasazeno i do kontextu vývoje právní úpravy auditorské profese. Jsou diskutovány jak otázky zproštění mlčenlivosti, tak jednotlivé případy, které zákon o auditorech nepovažuje za porušení mlčenlivosti. Na to navazuje vymezení zákonné povinnosti mlčenlivosti daňových poradců. Příspěvek se zabývá také srovnáním rozsahu mlčenlivosti auditorů a daňových poradců, jakož i komparací samotné právní úpravy. V třetí části jsou diskutovány situace prolomení mlčenlivosti při odhalování trestné činnosti, na což navazují stručné poznámky týkající se vývoje rozsahu profesní povinnosti mlčenlivosti.

Příspěvek se zabývá trestní odpovědností auditorských společností, která byla do právního řádu České republiky zavedena s účinností od 1. ledna 2012. Jsou vysvětlovány nové principy právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, přičemž jsou následně aplikovány na (protiprávní) činnost auditorských společností. V článku je uveden přehled možných sankcí, které je možné právnické osobě - auditorské společnosti uložit za spáchání protiprávního jednání ve formě trestného činu. Je rozebíráno i meritum trestní odpovědnosti právnických osob, tj. otázka zavinění, resp. jednání fyzických osob, které je následně přičítáno právnické osobě. Následuje přehled některých skutkových podstat trestných činů, které se týkají činnosti auditorských společností.

V souvislosti s účetními skandály firem obchodovaných na amerických burzách cenných papírů nastala renesance zájmu o funkci účetnictví nazývanou skládání účtů. Článek se zabývá ekonomickou podstatou účetnictví pohledem institucionální větvě ekonomické teorie. Dále je analyzován vztah vlastník-manažer prizmatem modelu principál-agent. Výchozí model teorie zastoupení pomáhá mj. odhalit příčiny, které vedly k selhání auditorské profese na počátku tohoto tisíciletí. V reakci na tyto skandály přijal americký Kongres tzv. Sarbanes- Oxley Act, ve kterém jsou zavedena nová pravidla regulace účetnictví a auditu s cílem chránit investory před nelegálními praktikami.

Ověřovací zakázky jsou služby, které poskytuje auditor, aby snížil informační asymetrii v situaci agent / principál popřípadě v jiných situacích, kde je jedna strana transakce schopna získat méně informací než druhá. Tyto služby jsou regulovány Mezinárodními auditorskými standardy, které vydává Rada pro auditorské a ověřovací standardy při IFAC a navíc, ověřování účetních výkazů, audit, jako jedna z těchto služeb, je regulován evropskou směrnicí 2006/43/ES. V ní jsou obsaženy některé nové požadavky, jako například veřejný dohled, výbor pro audit, rotace auditních partnerů, jednotky veřejného zájmu atp. V druhé části tohoto článku jsou diskutovány více technické aspekty práce auditora (struktura ISA, určení, zda se jedná o ověřovací zakázku v souladu s ISA atp.).