M14 - Corporate Culture; Diversity; Social ResponsibilityNávrat zpět

Článek se zaměřuje na nové požadavky kladené na ESG auditory v návaznosti na implementaci směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). Prostřednictvím analýzy legislativních dokumentů, etických standardů a odborné literatury definuje klíčové profesní kompetence a osobnostní předpoklady, které jsou pro výkon této nové role nezbytné. Výsledkem je Matice profesních kompetencí ESG auditorů, která nabízí systematický přehled potřebných znalostí, dovedností a vlastností. Tento nástroj podporuje přípravu auditorů na specifické požadavky ESG ověřování a přispívá k širšímu pochopení vzdělávacích a profesních potřeb v této oblasti. Článek zároveň otevírá diskuzi o praktických aplikacích a výzvách souvisejících s ověřováním zpráv o udržitelnosti v kontextu evropské legislativy.

Článek se zabývá problematikou vykazování informací o společenské odpovědnosti firem ve výročních zprávách českých a slovenských společností. Provedená analýza vychází z analýzy výročních zpráv společností, na které aplikuje vybraná kritéria společenské odpovědnosti firem definovaná ve standardech GRI a zhodnocuje jejich uvedení ve výročních zprávách 25 českých a 25 slovenských společností v letech 2015 a 2020. Pro vyhodnocení významnosti změny ve vykazovaných informacích byl použit dvouvýběrový t-test. Mezi nejčastěji uváděné aspekty patří informace vztahující se k rizikům a příležitostem s dopadem na výnosy (příjmy) a náklady (výdaje) společnosti. Naopak mezi nejméně často uváděnými informacemi lze nalézt aspekty věnující se politice rozmanitosti. Analýza nepotvrdila významné zlepšení vypovídací hodnoty informací o společenské odpovědnosti firem uváděných ve výročních zprávách mezi lety 2015 a 2020.

Tento článek je zaměřen na vykazování nefinančních informací v Evropě podle SASB standardů a je motivován zejména vývojem nových rámců pro nefinanční výkaznictví, konkrétně evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pod směrnicí (EU) 2022/2464 a mezinárodních standardů udržitelnosti v rámci IFRS. V článku je na vzorku 110 evropských společností z různých odvětví zkoumána míra naplnění požadavků SASB standardů. Za použití dokumentové analýzy nefinančních reportů a dvouúrovňového systému měřítek rozsahu a relevance zveřejněných nefinančních informací je zjištěno, že evropské společnosti naplňují ve velké míře požadavky SASB standardů. V největší míře jsou zveřejňovány informace z oblasti životního prostředí. Významný vliv sektoru na rozsah zveřejněných informací není identifikován.

Ochota firem poskytovat dary je ovlivněna řadou faktorů. Cílem tohoto výzkumu bylo určit, do jaké míry dárcovství ovlivňuje daňová legislativa, finanční výsledky a makroekonomické faktory. Ke stanovení těsnosti a významu vztahů mezi proměnnými byla použita korelační analýza. Model byl založen na údajích Ministerstva financí ČR za období 2002-2019. Zjistil jsem, že změny daňové legislativy nemají na dárcovství příliš významný vliv, protože firmy dárcovskou politiku řídí především na základě dosaženého výsledku hospodaření. I když se vztah dárcovství s náklady neprokázal jako signifikantní, nelze vyloučit, že firmy pohlíží na dárcovství především jako na nákladovou položku podobnou reklamě nebo PR.