K22 - Business and Securities LawNávrat zpět

Tento článek se zaměřuje na možné přístupy k účetním a daňovým otázkám, které vznikají při přeměnách obchodních společností, s důrazem na využití metod manažerského účetnictví pro efektivní řízení po linii výkonů a alokaci nákladů. V článku jsou prezentovány teoretické souvislosti mezi finančním a manažerským účetnictvím a procesy fúzí a rozdělení. Text dále analyzuje specifické oblasti, které je třeba řešit při rozdělování společností, zahrnující rozdělení nabývacích cen, daňových ztrát, režijních nákladů a dalších transakcí od rozhodného dne rozdělení do dne právních účinků této přeměny. Na základě případové studie článek ukazuje praktické využití kalkulačních metod pro vhodnou alokaci režijních nákladů a daňových ztrát vzniklých při rozdělení. Hlavním přínosem je navržení konkrétního postupu a metodologie, které mohou podniky využít pro spravedlivé a ekonomicky zdůvodnitelné rozdělení nákladů a optimalizaci účetních a daňových strategií při rozdělování společností. Výsledky výzkumu ukazují, že využití metod manažerského účetnictví významně přispívá ke zvýšení transparentnosti a efektivity řízení nákladů v procesu přeměn společností.

Tento článek se zaměřuje na přeshraniční fúze realizované v letech 2008 až 2020 s českými společnostmi, přičemž v úvodu je čtenář vnesen do celé problematiky přeshraničních fúzí společně s vymezením důvodů uskutečnění této transakce. Pro přehledné vymezení adekvátní a aktuálně platné legislativy v této oblasti je ve 2. kapitole uveden historický vývoj podstatných evropských směrnic regulujících fúze a jejich novelizací do začátku roku 2022 se stanovením těch povinností, které společnostem při provádění přeshraniční fúze vznikají. Podstatná část textu je zaměřena na analýzu celkového počtu přeshraničních fúzí, které byly realizovány s českými společnostmi ve výše stanovených letech. Celková četnost je následně rozložena a analyzována dle jednotlivých členských států, v nichž měla sídlo společnost účastnící se přeshraniční fúze s českou společností, a zkoumány základní parametry fúze. Největší pozornost je věnována fúzím českých a německých společností, u kterých se předpokládá vysoká četnost z důvodu geografického umístění obou států, a analýze jednotlivých prvků přeshraniční fúze dle vyhotoveného projektu fúze. Poslední část celého textu se zabývá zhodnocením hospodaření a výkonnosti podniků v letech následujících po zvoleném rozhodném dni fúze společností účastnících se česko-německé přeshraniční fúze.

Příspěvek pojednává o negativních dopadech některých aspektů státní regulace (regulatorní arbitráž, relativní pře-regulace a pod-regulace) na chování ekonomických aktérů v rámci distribuce finančních produktů. Prostřednictvím tří případových (životní pojištění, neveřejné nabídky dluhopisů, penzijní spoření) jsou ilustrovány případy, kdy státní zásahy určitého typu vedly k deformaci fungování cílového trhu a k celkově negativnímu dopadu na koncové zákazníky. Jakkoliv nelze popřít dílčí selhání i na straně regulovaného trhu jako takového, provedená pozorování ukazují, že zejména regulatorní arbitráž mezi jednotlivými sektory finanční industrie je významným stimulátorem distribuční aktivity, která může být do budoucna zdrojem systémového rizika pro celý trh.

Tento článek se zabývá vývojem v sektoru družstevních záložen v České republice. První část práce popisuje historii sektoru a faktory, které jej ovlivňují. Druhá část se zabývá vývojem družstevních záložen v posledních letech. Ukazatele finanční analýzy popisují vývoj odvětví a ukazují vliv jednotlivých událostí, např. odebrání povolení k činnosti jako družstevní záložna nebo transformace na banku. Hlavní důraz je kladen na novelu zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, který upravil povinnosti členů družstevních záložen a zajistil tak větší participaci těchto členů na chodu samotné družstevní záložny. V příspěvku je také popsán vliv prostředí nízkých úrokových sazeb na vývoj ziskovosti a návratnosti vlastního kapitálu. Závěr práce je věnován předpovědi budoucího vývoje s ohledem na změny regulace a tržního prostředí.

Článek ukazuje způsob jakým je možno v soudně znalecké praxi přistupovat k problematice prokazování existence nadměrného obchodování na majetkovém účtu klienta obchodníka s cennými papíry, přičemž na majetkovém účtu klienta jsou obchodovány tzv. deriváty - především futures, opce a ETF fondy investující podstatnou část svých aktiv do futures a opcí. Dále jsou v práci popsány, které pomohou v soudně znalecké praxi indikovat tzv. kontrolu obchodníka cennými papíry nad zákaznickým účtem klienta. Je diskutována rovněž problematika výpočtů ukazatelů (především C/E) a neexistence jednoznačných algoritmů, které popisují způsob výpočtů ukazatelů indikujících nadměrné obchodování a to nejen u portfolií obsahujících deriváty. Zvláštní pozornost je věnována problematice stanovení velikosti majetkové újmy vzniklé klientovi v důsledku nadměrného obchodování.

Tento článek se věnuje vlivu konceptu účetnictví na koncept dividendové politiky a tudíž problematice rozdělování nerealizovaných zisků. Snaží se identifikovat argumenty pro takovou diskusi. Diskutován je smysl ochrany věřitele, rovnováha práv společníků a věřitelů, koncepty zachování majetkové podstaty a účetní aspekty tohoto problému. Článek jasně definuje roli účetnictví a roli práva a dále vazby mezi těmito dvěma systémy. Autoři se přiklánějí spíše k distribuci nerealizovaných zisků a to pro dostatečnou ochranu věřitele při akceptovaném stávajícím konceptu majetkové podstaty společnosti.