I21 - Analysis of EducationNávrat zpět

Článek se zabývá zjišťováním efektivity studia účetnictví z elektronických zdrojů u žáků středních škol. Nejvíce preferovaným elektronickým zdrojem jsou videa s výkladem včetně schémat, textů a obrázků. Žáci dále preferují také soubory s prezentací obsahující výklad učitele. Cílem článku je vyhodnotit, zda úspěšnost studia může souviset s použitím elektronických studijních zdrojů. Pečlivě připravený didaktický test předložený experimentální a kontrolní studijní skupině ukázal, jak žáci reagují na testové otázky různého typu. Výsledky tohoto didaktického testu byly použity k statisticky podloženému zjištění, zda úspěšnost řešení tohoto testu závisí nebo nezávisí na použití elektronických studijních zdrojů. Tímto způsobem by bylo možné měřit efektivitu studia z elektronických zdrojů. Článek také představuje výstup z vedlejšího výzkumu ukazující, zda na žákovu úspěšnost má vliv osobnost učitele. Závěrečná diskuse se zaměří na řadu názorů, které jsou s využitím elektronických zdrojů při studiu často zmiňovány.

V evropských zemích je úroveň terciárního vzdělávání z velké části financována veřejnými výdaji. Podíl veřejných výdajů na celkových výdajích na terciární vzdělávání se např. v zemích V4 pohybuje v průměru na úrovni 76 %. Právě tento významný podíl byl impulsem pro změření efektivnosti terciárního vzdělávání ve vybraných evropských zemích, při čemž jsme zaměřili pozornost na země V4. Pro měření efektivnosti byla použita metoda DEA a byly sestaveny čtyři modely výstupově orientované. Z vybraných 21 zemí se ze zemí V4 nejlépe umístilo Polsko, a to na 6. pozici, Maďarsko na 15., Česká republika na 16. a Slovensko na 17. Výsledky modelů poskytují důležitou informaci o tom, jak lze pracovat s výstupy, aby terciární vzdělávání bylo v zemích efektivní. Nelze však tyto závěry zobecňovat. Některé vyžadují další a hlubší analýzu problému (např. zvyšování počtu absolventů a jeho vliv na trh práce a ekonomiku země).