H83 - Public Administration; Public Sector Accounting and AuditsNávrat zpět

Příspěvek se zabývá základními odlišnostmi ve vymezení dlouhodobých aktiv z pohledu české účetní legislativy a Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor. Od roku 2009 probíhá v rámci českého veřejného sektoru účetní reforma, jejímž cílem je vytvoření transparentních účetních pravidel postavených na základě akruální báze. V mezinárodním prostředí již taková pravidla existují v podobě Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor. Cílem tohoto příspěvku je identifikace a následné porovnání základních metodických prvků, které od sebe obě tato pojetí odlišují.

Článek se zabývá otázkou rozsahu využívání akruálního principu v účetním výkaznictví veřejného sektoru v zemích EU. Rozsah používání akruální báze je vyjádřen jednak počtem členských zemí a jednak peněžně prostřednictvím rozpočtových výdajů. Kromě samotné analýzy článek popisuje současný postoj a kroky evropských institucí k zavedení akruální báze ve veřejném sektoru na úrovni celé EU. Zároveň diskutuje konkrétní možnosti implementace akruálně založeného účetního výkaznictví s důrazem na zavedení principů vycházejících z Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor IPSAS.

Systém profesní samospráva prostřednictvím komor se týká činností ve specializovaných profesích spojených s osobní a profesní odpovědností. Tyto profese musí být vykonávány pod kvalifikovaným dohledem, aby se zabránilo újmě na majetku nebo zdraví. Z toho důvodu je úloha profesních komor nenahraditelná. Komory kontrolují vstup do profesí a jsou odpovědné za vykonávání profesí a stanoví standardy a pravidla pro jejich nejvhodnější provádění. Prostřednictvím etických kodexů dohlížejí na soulad činnosti svých členů s etickými pravidla. Komory jsou navíc důležitými součástmi liberálních demokracií a plní řadu funkcí, které jsou vlastní občanské společnosti. Komory působí (a měly by působit) hlavně v souladu s veřejným zájmem. V České republice jsou dva druhy profesních komor; komory s povinným členstvím a komory s dobrovolným členstvím. Pouze komory s povinným členstvím mají možnost udělovat svým členům sankce za porušení profesních a etických pravidel.

Standardy pro účetnictví vlád v USA prošly vývojem tak, jak se měnily nároky a složitost sestavování účetních výkazů vládních institucí. Příprava smysluplných účetních informací širokému okruhu uživatelů není jednoduchým úkolem. Jako reakci na tuto výzvu zavedla Rada pro standardy účetnictví vlády (GASB) nedávno pozměněný model účetních výkazů. Prvních několik sad účetních standardů pro municipální účetnictví vydaných Národní radou pro účetnictví vlády (NCGA) v roce 1934 se stalo známých jako "Modrá kniha". GASB vytvořil nový model účetního výkaznictví, který vyústil ve zcela odlišný pohled na vládní výkazy ve srovnání s dosavadní úpravou. Potřeba oddělených standardů účetního výkaznictví vlád vychází z identifikace uživatelů účetních výkazů místních vlád a samospráv, zájmů těchto uživatelů a celkového pojetí výkaznictví vlád. Účetní výkaznictví má uživatelům pomoci porozumět, zda výnosy běžného období jsou schopny pokrýt potřeby běžného roku a zda a jak budou budoucí daňoví poplatníci zatíženi břemenem služeb čerpaných v minulosti.