H63 - National Debt; Debt Management; Sovereign DebtNávrat zpět

Tento článek se zabývá ex post zhodnocením přesnosti plánování státního rozpočtu České republiky. Vycházeje ze dvoustupňové analýzy (plánovací odchylky a statistické testování) bylo zjištěno, že přestože výsledné odchylky v některých kapitolách rozpočtu jsou zaznamenáníhodné, pouze malá část z nich je statisticky signifikantní. Systematická chybovost byla zjištěna pouze v oblasti upraveného rozpočtu, zejména u položek běžných (provozních) výdajů a salda (schodku) rozpočtu, což ještě podtrhuje absence inkrementálního zlepšování přesnosti plánu se zkracujícím se horizontem (v rámci úprav). Článek dále analyzuje vliv jednotlivých faktorů z makroekonomické, politické a institucionální oblasti na kvalitu plánování. Statistická analýza ukazuje, že signifikantní souvislost lze možná překvapivě nalézt u jediné, a sice obecné míry nezaměstnanosti.

Článek popisuje význam a důvody daňových opatření zaváděných v období finanční a následné ekonomické krize. V úvodu je porovnáno postavení opatření zaváděných v oblasti daňové politiky v kontextu jiných opatření, zejména přímých fiskálních stimulů. Následuje porovnání fiskálních opatření v rámci OECD. Dále jsou představeny základní druhy opatření zaváděných v krizi, jsou jimi: snížení sazby daně z příjmů společností, možnosti zrychleného odepisování, prodloužení doby uplatnění daňové ztráty, daňové úlevy na podporu výzkumu a vývoje, změny v nepřímých daních a daňová opatření zaměřená na fyzické osoby. Článek také představuje dva aktuálně diskutované koncepty daňové teorie související s prevencí případných krizí v budoucnu. Jedná se o daň z finančních transakcí a koncepty daňové neutrality vzhledem ke způsobu financování.