H60 - National Budget, Deficit, and Debt: GeneralNávrat zpět

Příspěvek se zabývá českou a slovenskou rozpočtovou politikou během pandemie covid-19. Z důvodu rozsáhlých expanzivních opatření relizovaných v rámci rozpočtové politiky došlo k narušení českých a slovenských veřejných financí. Odchylky v plnění českého a slovenského státního rozpočtu jsou posuzovány pomocí kombinace skutečných hodnot a vlastních prognóz na základě ekonometrických modelů na bázi SARIMA aplikovaných na časové řadě 2010–2020. Hlavním cílem je určení celkového dopadu pandemie covid-19 na hospodaření českého a slovenského státního rozpočtu vyvolané rostoucími veřejnými výdaji a snížením veřejných příjmů. Zvláštní pozornost je věnována souvisejícím dodatečným výdajům a sníženým rozpočtovým příjmům. Výsledky nejvhodnějších modelů jsou využity jako vstupní údaj autonomního vývoje státních rozpočtů SR a ČR bez vlivu pandemie covid-19.

Článek na základě dat z Revenue Statistics OECD analyzuje dopad dvou vnějších šoků (velká finanční recese 2008–2009 a covid-19 v roce 2020) na objem a strukturu daňových příjmů pro země OECD. Autoři pomocí popisné statistiky a shlukové analýzy zjistili, že daňové systémy vyspělých i rozvojových zemí na vnější šoky v roce 2008–2009 a 2020+ reagovaly poklesem celkového daňového zatížení (daňové kvóty), kdy příčinou byl rychlejší pokles nominálních daňových příjmů oproti poklesu nominálního HDP a pokles byl výraznější v roce 2009 a u rozvojových zemí. U obou šoků u vyspělých zemí klesl podíl důchodových daní vč. příspěvků na sociální zabezpečení, pokles v roce 2009 byl výraznější. V roce 2009 došlo k růstu významu daní ze spotřeby, v roce 2020 k jejich poklesu. Shluky zemí z hlediska objemu a struktury daní jsou v celém sledovaném období 2008–2020 v zásadě stejné. Nelze ovšem jednoznačně identifikovat shluky zemí, které by na oba šoky reagovaly ve své daňové politice a systému zdanění stejně.