H55 - Social Security and Public PensionsNávrat zpět

Palčivým problémem důchodového systému České republiky je úroveň uspokojení potřeb osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Podle dostupných údajů vykazují OSVČ zisky (základy daně), které jsou dlouhodobě blízko hranice minimálních vyměřovacích základů. Abychom tento problém posoudili, odhadujeme v textu náhradový poměr, resp. podíl celoživotních důchodových dávek k celoživotním příspěvkům za využití jednotné databáze vyměřovacích základů důchodového pojištění. Lze shrnout, že rozdělení příjmů OSVČ je významně nerovnoměrné a soustřeďuje se především na úrovni zisku, který po úpravě odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu pro výpočet pojistného pro důchodové pojištění. Vzhledem ke značnému stupni sociální solidarity českého penzijního systému je obecným výsledkem skutečnost, že OSVČ si vedou ve srovnání se zaměstnanci lépe, pokud jde o relativní vyjádření pomocí náhradových poměrů (více jak 60 % vs 50 %), ale hůře, pokud bereme v potaz pouze nominální výši starobního důchodu.

Tento článek navrhuje zásadní změny v českém důchodovém systému, které by výrazně pomohly při řešení jeho problémů se srozumitelností a dlouhodobou finanční udržitelností. Článek nejprve seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi a fungováním našeho důchodového systému, včetně postupu, jakým je stanovována výše starobního důchodu. Následně vysvětluje, z jakých důvodů je nutné provést zásadní i dílčí změny v důchodovém systému (tzv. důchodovou reformu). Závěrečná hlavní část článku prezentuje návrh směru, kterým by se dle autorova názoru měla reforma našeho důchodového systému ubírat, a v obecné rovině představuje návrhy, které pomohou učinit náš důchodový systém jednoduchý, srozumitelný a finančně udržitelný v budoucnosti.

Článek identifikuje charakteristiky občanů, které ovlivňují zapojení a výši příspěvků do penzijního připojení, 3. pilíře důchodového systému. S využitím dat z výběrového šetření jednotlivců ukazuji, že účast mužů ve 3. pilíři je v průměru o 8 procentních bodů pravděpodobnější než u žen, ale jejich průměrné úložky jsou podobné výše. Výrazně vyšší účast i příspěvky vykazují zaměstnanci s vyššími příjmy, osoby starší a pracující více hodin denně. Více než jedna třetina (36 %) účastníků do 3. pilíře přispívala 500 Kč měsíčně, což byl až do konce roku 2012 strop pro nárok na státní příspěvek ve výši 30 haléřů za každou uloženou korunu. Tyto výsledky naznačují, že velká část dospělé populace má dnes sklon k výrazně vyšší míře dlouhodobého spoření než které se skutečně realizuje.