H30 - Fiscal Policies and Behavior of Economic Agents: GeneralNávrat zpět

Příspěvek se zabývá českou a slovenskou rozpočtovou politikou během pandemie covid-19. Z důvodu rozsáhlých expanzivních opatření relizovaných v rámci rozpočtové politiky došlo k narušení českých a slovenských veřejných financí. Odchylky v plnění českého a slovenského státního rozpočtu jsou posuzovány pomocí kombinace skutečných hodnot a vlastních prognóz na základě ekonometrických modelů na bázi SARIMA aplikovaných na časové řadě 2010–2020. Hlavním cílem je určení celkového dopadu pandemie covid-19 na hospodaření českého a slovenského státního rozpočtu vyvolané rostoucími veřejnými výdaji a snížením veřejných příjmů. Zvláštní pozornost je věnována souvisejícím dodatečným výdajům a sníženým rozpočtovým příjmům. Výsledky nejvhodnějších modelů jsou využity jako vstupní údaj autonomního vývoje státních rozpočtů SR a ČR bez vlivu pandemie covid-19.

Od časů teorie kapitálové struktury Millera a Modiglianiho (1958, 1963) bojují akademici s náklady finanční tísně, resp. jejich zohledněním v cash flow teoriích kapitálové struktury. Kromě toho je většina dosavadních modelů statická. Zmiňme z nejnovějších příspěvků pouze Coopera a Nyborga (2006), Farbera, Gilleta a Szafarze (2006), trio Qi, Liu a Johnson (2012) nebo Fernándezovu (2004, 2007) analýzu prací jejich předchůdců. Tento článek přináší dynamický a rizikově konzistentní (ve smyslu výnosnosti jako ryze rostoucí funkce rizika), byť v otázce kvantifikace nákladů finanční tísně poněkud zjednodušený model, jehož hlavní výhodou je jednoduchost a pozorovatelnost všech jeho exogenních (vstupních) proměnných. Je však ještě zapotřebí provést vyjasnění vztahů mezi nominální a tržní hodnotou dluhu a empirický test modelu.