H25 - Business Taxes and Subsidies including sales and value-added (VAT)Návrat zpět

Slazené nápoje jsou podstatným zdrojem přidaného cukru ve stravě, a tak významným rizikovým faktorem výskytu obezity a vážných chorob, které vyvolávají nezanedbatelné společenské náklady. S cílem omezit jejich spotřebu byly na ně v řadě zemí po celém světě uvaleny zvláštní spotřební daně. Cílem našeho výzkumu bylo ověřit účinnost daně ze slazených nápojů na reálných datech o celosvětovém výskytu cukrovky druhého typu. Vztah mezi výskytem cukrovky a daní jsme testovali za předpokladu, že prevalence nemoci závisí na důchodu země. Naše analýza odhalila statisticky významný, avšak v rozporu s očekáváním, pozitivní vztah mezi výskytem nemoci a existencí daně v bohatších zemích. To naznačuje, že zdanění slazených nápojů není dostatečně vysoké, aby byla poptávka cenově elastická, nebo že je nutné počkat delší dobu, než bude daň účinná, příp. že pokles prevalence cukrovky není zatím dostatečně velký.

Příspěvek se zabývá českou a slovenskou rozpočtovou politikou během pandemie covid-19. Z důvodu rozsáhlých expanzivních opatření relizovaných v rámci rozpočtové politiky došlo k narušení českých a slovenských veřejných financí. Odchylky v plnění českého a slovenského státního rozpočtu jsou posuzovány pomocí kombinace skutečných hodnot a vlastních prognóz na základě ekonometrických modelů na bázi SARIMA aplikovaných na časové řadě 2010–2020. Hlavním cílem je určení celkového dopadu pandemie covid-19 na hospodaření českého a slovenského státního rozpočtu vyvolané rostoucími veřejnými výdaji a snížením veřejných příjmů. Zvláštní pozornost je věnována souvisejícím dodatečným výdajům a sníženým rozpočtovým příjmům. Výsledky nejvhodnějších modelů jsou využity jako vstupní údaj autonomního vývoje státních rozpočtů SR a ČR bez vlivu pandemie covid-19.

Článek se zaměřuje na příčiny přijetí a implementace směrnice ATAD. Hlavním cílem článku je poté analýza vlivu této směrnice na výnosy korporátní daně v Evropské unii. Analýza byla provedena za využití statistické metody testu shody středních hodnot, což je metoda umožňující srovnání mezi sebou dvou výběrů a zkoumanými roky byly poté rok 2018 a 2021. Pro mezinárodní srovnání výnosů korporátní daně se využívají dva ukazatele, a to korporátní daňová kvóta a podíl korporátní daně na celkových daňových výnosech a v rámci analýzy byly použity oba tyto ukazatele. V případě testu provedeného s využitím ukazatele korporátní daňové kvóty se vliv zavedení směrnice ATAD na výnosy korporátní daně v EU neprokázal. Při provedení testu s využitím ukazatele podílu korporátní daně na celkových daňových výnosech se také neprokázal vliv zavedení směrnice ATAD na výnosy korporátní daně v EU. Za využití statistické metody testu shody středních hodnot se vliv směrnice ATAD na výnosy korporátní daně v EU neprokázal.

Článek představuje soubor ukazatelů hodnotících zdanění mezinárodních společností působících v České republice. Tyto ukazatele identifikují možné způsoby snižování daňového základu firem a převádění zisků do zahraničí, což umožňuje rozpoznat firmy, jejichž daňová politika nemusí být v souladu s nejlepší praxí. Extrémní hodnoty ukazatelů mohou sloužit jako podnět pro další šetření firmy ze strany státních orgánů. Tento výzkum tak doplňuje stávající analytické nástroje státní správy a výzkumných institucí v oblasti zdanění mezinárodních společností.

Článek prohlubuje problematiku stanovení transferových cen v nadnárodních společnostech či obecně v podnikovém uskupení. Pojednává o tvorbě transferové ceny za vnitropodnikově poskytované financování. Autor se zaměřuje především na vyvození principů metodiky z obecné teorie. Tyto principy pak konfrontuje s legislativním prostředím České republiky. Po stanovení metodiky tvorby obvyklé úrokové sazby upozorňuje na faktické dopady testu kapitalizace do ocenění dle principu tržního odstupu.

Značná část nadnárodních společností z celého světa se setkává s problémem spojeným se stanovením hodnoty zboží v mezinárodním obchodě. Obchodní operace mezi sdruženými partnery jsou předmětem hodnocení, které se řídí rozdílnými pravidly a protichůdnými zájmy orgánů celní a daňové správy. Tento příspěvek se pokouší popsat hlavní stávající problémy a navrhnout některá řešení, která by mohla být v zájmu všech zúčastněných stran.

Příspěvek se zabývá rolí oborových standardů v procesu optimalizace kapitálové struktury konkrétního podniku. Vedle procesu aktivní optimalizace mohou firmy využít dostupných oborových standardů a upravit své zadlužení na této úrovni. Problém však spočívá v identifikaci tohoto oborového standardu. V rámci příspěvku byly analyzovány odvětvové standardy v sedmnácti oblastech a to z pohledu České republiky, USA, světa a Evropy. I když v jednotlivých oblastech jsou výsledky poněkud rozdílné, je možné zobecnit, že zadlužení firem v ČR je většinou vyšší, než je tomu v USA, Evropě, i celkově ve světě. Může to být důsledek dřívějšího benevolentního přístupu v oblasti poskytování bankovních úvěrů. Další zajímavý závěr vyplývá ze zjištění, že zadlužení z tržních hodnot je většinou nižší než z účetních, což svědčí o vyšší tržní hodnotě než hodnotě účetní vlastního kapitálu. Na základě vyhodnocení výše uvedených údajů byly doporučeny maximální oborové hodnoty zadlužení pro firmy v ČR s tím, že postup řešení byl identifikován ve třech základních skupinách, podle rozdílů v jednotlivých hodnotách zadlužení v daných oblastech.

Článek se zaměřuje na vývojové trendy ve výnosu daně z příjmů právnických osob v České republice, vývoj počtu daňových poplatníků, zisků firem, základů daně a na vazby mezi nimi. Ukazuje rovněž, jak dopadají úpravy výsledku hospodaření na základ firemní daně. Výsledky analýzy ukazují, že je obtížné vysvětlit kolísání základu daně nebo jejího výnosu daně pouze jednou proměnnou, jako je vývoj ekonomiky, počty daňových poplatníků a účetní a daňová pravidla: nepodařilo se potvrdit jasnou vazbu mezi daňovou povinností a počtem daňových poplatníků, sazby daně. Pouze slabá vazba existuje mezi změnami HDP a změnami daňové povinnosti, a to zejména z důvodu kolísání daně v první polovině devadesátých let minulého století; v poslední dekádě je tato vazba silnější. Poměrně silná je i vazba mezi účetním ziskem firem a HDP, a to zejména v posledních 15 letech. Pro výpočet základu daně je v posledních letech více než sám zisk důležitý objem položek zvyšujících či snižujících zisk; tento efekt zesiluje v období ekonomického zpomalení.

Článek prohlubuje problematiku stanovení transferových cen v nadnárodních společnostech či obecně v podnikovém uskupení. Pojednává o tvorbě transferové ceny za vnitropodnikově poskytované financování. Autor se zaměřuje především na vyvození principů metodiky z obecné teorie. Tyto principy pak konfrontuje s legislativním prostředím České republiky. Po stanovení metodiky tvorby obvyklé úrokové sazby upozorňuje na faktické dopady testu kapitalizace do ocenění dle principu tržního odstupu.

Tento článek zkoumá na základě komparativní analýzy efektivní průměrné sazby daní z korporací, které slouží k určení skutečné daňové zátěže v členských státech EU s důrazem na Českou republiku a dále jednotlivé efektivní sazby vypočítané dle různých metod. Ačkoliv jsou korporace zdaňovány jednou nominální sazbou, ve skutečnosti jsou různá odvětví a druhy investic zdaňovány různými efektivními sazbami. Takové daně, mající distorzí účinky na chování ekonomických subjektů, jsou považovány za nespravedlivé a neefektivní, jelikož vyvolávají nadměrné daňové břemeno. Současné daňové reformy si kladou za cíl tyto ztráty způsobené distorzemi co nejvíce omezit. Existuje několik specifických efektivních sazeb, které se vzájemně liší jinou metodikou výpočtu. Devereux aj. 2008 vypočítali průměrné (EATR) a marginální (EMTR) sazby, které využívá pro své statistiky Evropská komise i Eurostat. Jedná se o hypotetické mikroekonomické ukazatele ex ante. Naopak implicitní sazba (ITR) je vypočtena jako ex post makroekonomický ukazatel.

Příspěvek se zabývá problematikou vlivu daní na finanční řízení a rozhodování podniku. Podnik může být daněmi ovlivněn buď v pasivní, nebo aktivní podobě, přičemž v pasivní podobě je podnik nucen strpět určité negativní daňové důsledky nebo naopak může pozitivní daňové důsledky využít. V aktivní podobě podnik využije daně ve smyslu možnosti rozhodnout se o určité variantě s cílem zvyšovat tržní hodnotu firmy či naplňovat další podnikové cíle. Klíčovou roli budou hrát daně z příjmů, které budou ovlivňovat zejména rozhodování o volbě příslušné právní formy podnikání, investiční rozhodování, riziko podnikání a způsoby financování podniku. Daň z přidané hodnoty bude ovlivňovat zejména cash flow podniku v případě, že podnik je plátcem této daně. Spotřební a ekologické daně mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost podniku v případě, že by tyto daně byly v okolních zemích výrazněji nižší. Majetkové daně hrají pouze okrajovou roli. Významnou roli bude hrát také vzájemné interakce státu a podnikové sféry, zejména pokud se týká daňově uznatelných nákladů, odpočitatelných položek či slev na dani.

Smlouvy o úrovni služeb (SLA) týkající se zejména služeb v oblasti výzkumu a vývoje a jiných nehmotných statků je nutné z daňového hlediska v rámci nadnárodní skupiny spojených podniků ošetřit nastavením transferových cen. To však generuje mnohé problémy, které je třeba identifikovat a navrhnout vhodná a reálně aplikovatelná řešení, aby bylo minimalizováno riziko, že správce daně transakce s licenčními popř. jinými poplatky ve skupině posoudí jako zakázané přelévání zisků, resp. základů daní do daňově výhodnějších zemí. Hlavní problémy při tomto vyvstávají zejména s měřitelnosti užitků u příjemce nehmotných statků, kde je základem ekonomická racionalita, a to i na straně poskytovatele, dále způsob alokace nákladů poskytovatele na obchodované nehmotné statky a určení obvyklé výše ziskové přirážky nad náklady poskytovatele. Autor článku identifikuje teoretické řešení a navrhuje praktické možnosti vypořádání se s teoretickými závěry.

Mezi moderní metody finančního řízení patří i možnost využití smluv o podílení se na nákladech (cost contribution arrangements), popř. smluv o přispívání na náklady (cost sharing arrangements), které jsou zpravidla vynakládány spojenými závislými subjekty, aby získaly očekávané užitky deklarované v těchto smlouvách a zároveň optimalizovaly své daňové povinnosti. Účelem je provádění společného výzkumu a vývoje, výroby či získávání majetku nebo práv, anebo sdílení služeb, a to s konečným důsledkem snížení nákladů nebo zvýšení tržeb. V článku řešená problematika souvisí s transferovými cenami a tím i uplatňovanými přístupy v této oblasti - zejména principem tržního odstupu. Vodítkem k metodice stanovení správnosti rozvržení na podíly na náklady je Směrnice OECD o převodních cenách. Různorodost činností, které lze pod hlavičkou CCA, CSA zajišťovat je značná a tímto je třeba v mnoha aspektech podřídit také komplexně pojatou metodiku stanovení samotných podílů na nákladech v konečné fázi, přičemž toto vychází z ekonomické racionality.

Článek se zabývá současným postavením majetkových daní v daňovém systému České republiky v kontextu Evropské unie a jejich předpokládaným vývojem. Analyzuje vývoj daňových výnosů jednotlivých majetkových daní, jejich význam na různých úrovních veřejných rozpočtů, úlohu daně z nemovitostí z hlediska fiskální decentralizace. Hodnotí současnou úpravu zdanění nemovitostí a navrhované změny ve zdanění zemědělských pozemků a možný dopad na místní rozpočty. U převodových daní je zvažována otázka oprávněnosti jejich dalších existence v českém daňovém systému a možné vazby na daň z příjmů a daň z nemovitostí. V oblasti zdanění motorových vozidel jsou hodnoceny očekávané dopady připravované direktivy EU na silniční daň a poplatky spojené s motorovými vozidly v ČR.