H24 - Personal Income and Other Nonbusiness Taxes and Subsidies; includes inheritance and gift taxesNávrat zpět

Veřejná podpora rodin s dětmi je poskytována ve třech formách - daňovými úlevami, peněžními dávkami a veřejnými službami. Státy OECD poskytují rodinám s dětmi rozmanité daňové úlevy. Hlavním cílem tohoto článku je analyzovat, které z vybraných proměnných mají ve státech OECD vliv na rozdíl daňového zatížení osobní důchodovou daní mezi bezdětnými poplatníky a rodinami s dětmi a které mají vliv na výši veřejných výdajů na podporu rodin s dětmi. Pro rozdílné daňové zatížení úplných a neúplných rodin s dětmi je statisticky významným vysvětlujícím faktorem HDP na hlavu, a to pro úplné rodiny v letech 2005 a 2010 a pro neúplné ve všech sledovaných letech. Pro celkové veřejné výdaje na podporu rodin byl statisticky významnou vysvětlující proměnnou rozdíl ve mzdách žen a mužů.

Článek identifikuje charakteristiky občanů, které ovlivňují zapojení a výši příspěvků do penzijního připojení, 3. pilíře důchodového systému. S využitím dat z výběrového šetření jednotlivců ukazuji, že účast mužů ve 3. pilíři je v průměru o 8 procentních bodů pravděpodobnější než u žen, ale jejich průměrné úložky jsou podobné výše. Výrazně vyšší účast i příspěvky vykazují zaměstnanci s vyššími příjmy, osoby starší a pracující více hodin denně. Více než jedna třetina (36 %) účastníků do 3. pilíře přispívala 500 Kč měsíčně, což byl až do konce roku 2012 strop pro nárok na státní příspěvek ve výši 30 haléřů za každou uloženou korunu. Tyto výsledky naznačují, že velká část dospělé populace má dnes sklon k výrazně vyšší míře dlouhodobého spoření než které se skutečně realizuje.

Poslední dva roky jsou v Evropské unii ve znamení snahy zvýšit sazby daní z příjmů právnických či fyzických osob. Česká republika se zaměřila na to, aby vybrala více daně z příjmů od fyzických osob. Cestu k tomu zvolila jednak zavedením solidárního příplatku, jednak omezením některých daňových úlev pro podnikatele. Článek je zaměřen na zkoumání změny ve výši daňového zatížení jednotlivých skupin osob. Změny se dotknou podnikajících osob, které neprokazují své skutečné výdaje, ale používají paušál na výdaje ve všech příjmových skupinách. Článek dále rozebírá některé možnosti daňové optimalizace, například rozdělení základu daně na spolupracující manželku či přechod na vykazování skutečných výdajů.

Česká republika v současné době zavádí tzv. jedno inkasní místo. Záměrem tohoto projektu je sloučení výběru daní, cel a pojistného na veřejnoprávní pojištění. Cílem sloučené administrativy je zjednodušit, zefektivnit a racionalizovat správu daní, cel a pojistného na sociální i zdravotní pojištění. V článku analyzujeme dosavadní průběh zavádění jednoho inkasního místa v České republice a diskutujeme jeho možnosti a související rizika se zaměřením na sloučení výběru daní a povinného pojistného. Stručně uvádíme i zkušenosti jiných států s obdobnými projekty se zdůrazněním podobností s jedním inkasním místem v České republice.

Tento příspěvek přibližuje vybrané změny české právní úpravy v oblasti mezinárodního zdaňování příjmů ze závislé činnosti v období let 1993-2012. Předmětem zájmu autorů jsou vybraná ustanovení zákona o daních z příjmů dotýkající se zdaňování příjmů daňového rezidenta ČR dosahujícího příjmu ze závislé činnosti ze zahraničí. Pozornost autorů je v příspěvku soustředěna především na vnitrostátní úpravu, nicméně okrajově se věnují i některým aspektům na úrovni mezinárodního a unijního práva. V relaci k prvně uvedenému se autoři primárně zabývají vývojem právní úpravy daňového rezidentství fyzických osob dle ZDP s akcentem na přiblížení změn specifických pro příjmy ze závislé činnosti. Následně je pojednáno o změnách v koncepci dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti majícího zdroj v zahraničí. Z pochopitelných důvodů je pozornost autorů směrována i na problematiku vyloučení dvojího zdanění s důrazem kladeným na § 38f odst. (4) zákona o daních z příjmů. V relaci k posledně uvedenému prezentují autoři výsledky sestavených matematických modelů popisujících vývoj výsledné daňové zátěže poplatníka v závislosti na podílu zahraničního příjmu (dílčí základ daně ze závislé činnosti) na celkovém základu daně.