H23 - Taxation and Subsidies: Externalities; Redistributive Effects; Environmental Taxes and SubsidiesNávrat zpět

Změna klimatu a cíle klimatické neutrality pro rok 2050 v případě EU přináší nutnost účinných nástrojů pro zlepšení životního prostředí. Environmentální daně, zelené inovace, oceňování uhlíku, emisní povolenky a další instrumenty přitahují stále větší pozornost v akademické, ale i ekonomické a environmentální politické debatě. Článek poskytuje podrobný přehled teoretické a empirické literatury o roli politických nástrojů na cestě za klimatickou neutralitou, zejména o účinnosti environmentálních daní, inovací a zavedených politik napříč celým světem. Samostatná část se věnuje také dvěma nejpoužívanějším přístupům pro zavedení ceny uhlíku – uhlíkové dani a emisním povolenkám. Nástroje politiky životního prostředí se kombinují, žádný z nich sám o sobě nepřispívá k významnému environmentálnímu zlepšení, což potvrdila i řada významných studií. Přísnější regulace a zlepšené nástroje ale napomáhají na dlouhé cestě k dosažení klimatické neutrality.

Palčivým problémem důchodového systému České republiky je úroveň uspokojení potřeb osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Podle dostupných údajů vykazují OSVČ zisky (základy daně), které jsou dlouhodobě blízko hranice minimálních vyměřovacích základů. Abychom tento problém posoudili, odhadujeme v textu náhradový poměr, resp. podíl celoživotních důchodových dávek k celoživotním příspěvkům za využití jednotné databáze vyměřovacích základů důchodového pojištění. Lze shrnout, že rozdělení příjmů OSVČ je významně nerovnoměrné a soustřeďuje se především na úrovni zisku, který po úpravě odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu pro výpočet pojistného pro důchodové pojištění. Vzhledem ke značnému stupni sociální solidarity českého penzijního systému je obecným výsledkem skutečnost, že OSVČ si vedou ve srovnání se zaměstnanci lépe, pokud jde o relativní vyjádření pomocí náhradových poměrů (více jak 60 % vs 50 %), ale hůře, pokud bereme v potaz pouze nominální výši starobního důchodu.

Cílem příspěvku je analyzovat pomocí nástroje "bezpečně nezdaněný základ daně" redistribuční dopad navrhovaných změn ve zdanění příjmů fyzických osob v rámci reformních předvolebních plánů roku 2017 (především ve formě opuštění systému superhrubé mzdy). V této souvislosti je také diskutováno historické pozadí zavedení superhrubé mzdy v ČR i provedeno mezinárodní srovnání.Výsledky naznačují, že dojde za jinak nezměněných podmínek k poklesu počtu subjektů s nulovou daní (u zaměstnanců z 25%, u OSVČ ze 72% podílu nezdaněných subjektů na jednotky procent). S využitím poznatků behaviorální ekonomie diskutovaných v textu je možné dovodit, že právě to může vést k významnějším snahám o intenzivnější daňové plánování. Vzhledem k takovému distorznímu vlivu daní na formu nabídky pracovní síly (ve formě závislé, nebo samostatné činnosti) je možné dovodit i dalekosáhlé a jen těžko předvídatelné důsledky v oblasti sociální či důchodové.

Cílem příspěvku je zjistit, jak v České republice daňově-dávkový systém působil mezi roky 2004 a 2014 na rozdělení příjmů ve společnosti. Analýza byla provedena srovnáním Lorenzových křivek, Gini koeficientu a indexu efektivní progresivity, které byly určeny pro různé příjmové situace po působení daně, pojistného a sociálních příjmů. Nastavení daňově-dávkového systému působilo progresivně na rozložení příjmů domácností. Progresivita vykazovala konstantní hodnoty. Dlouhodobě jsou z tohoto pohledu nejdůležitějším nástrojem sociální příjmy (důchody a dávky státní sociální podpory) a zdanění, u něhož lze považovat za progresivní faktor možnost daňového bonusu.

Příspěvek se zabývá problematikou ekologických daní. Ekologické daně jsou upraveny Směrnicí 2003/96/ES. Článek pojednává o zdanění elektřiny v České republice a porovná je s dalšími státy EU. Zaměřuje se na cenu elektřiny a jednotlivé složky, které ji tvoří. Práce se zabývá příjmovým efektem, substituční efekt je zmíněn jen okrajově. Pomocí regresní analýzy je zkoumána analýza vztahu ceny elektřiny a daně z elektřiny. Další část je věnována vlivu daně z elektřiny na obnovitelné zdroje energie. Hlavním cílem práce je analyzovat vliv zdanění elektřiny na její cenu a vývoj obnovitelných zdrojů energie.

Příspěvek vychází z vědeckého článku, ve kterém autoři testují hypotézu, že když je systém zdravotního pojištění zastropován a pojistné je využíváno jako převažující zdroj financování zdravotnictví, tak působí regresivně. Toto tvrzení příspěvek ověřuje na pojistném na veřejné zdravotní pojištění v České republice v roce 2011. Uvedená otázka je dnes v České republice velmi aktuální z důvodu možného zpětného zavedení maximálního vyměřovacího základu a jeho možných dopadů na redistribuci. Práce se dále věnuje i dalším pojištěncům - osobám samostatně výdělečně činným, osobám bez zdanitelných příjmů a státním pojištěncům. V poslední části je analyzován redistribuční efekt daní a sociálního pojistného.

Daně ze spotřeby jsou tradičními zdroji veřejných rozpočtů v České republice a v posledním desetiletí odčerpávají po sociálním pojištění největší část finančních prostředků obyvatelstva. Redistribuční dopady daní ze spotřeby však zatím nebyly uspokojivě řešeny jak na úrovni jedince, tak domácnosti, protože neexistoval pro ČR vhodný mikrosimulační model odhadující odvodové zatížení. Příspěvek se zaměřuje na konstrukci statického mikrosimulačního modelu za použití dat ze statistiky rodinných účtů. Na základě jeho výstupů pro individuální domácnosti jsou naznačeny možnosti jeho využití při redistribuční analýze daňových reforem a při odhadu veličin, které mají statisticky významný vliv na daňové zatížení.