H21 - Taxation and Subsidies: Efficiency; Optimal TaxationNávrat zpět

Česká republika implementovala směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností ve znění směrnice Rady 2006/98/ES. Na základě ní jsou vyplácené podíly na zisku mateřským společnostem osvobozeny od srážkové daně. K této implementaci jsou povinny všechny členské státy EU. Ovšem řada států doplnila svou právní úpravou pravidly, které mají za cíl zabránit daňovým únikům. Česká republika naopak od roku 2014 zjednodušila pravidla v obchodním právu pro výplatu vlastního kapitálu a od roku 2018 rozšířila možnosti osvobození výplaty podílu na zisku. Empirický výzkum byl zaměřen na zkoumání největších českých společností a jejich vyplácené podíly na zisku, tedy kolik z vygenerovaných zisků je vypláceno mateřským společnostem do zahraničí. Do vybraného vzorku bylo zařazeno 56 společností ze žebříčku CZECH TOP 100, a to 31 akciových společností (55 %) a 25 společností s ručením omezeným. Všechny tyto společnosti ve sledovaných letech 2013 až 2015 vyplácely podíly na zisku. Ve zkoumaném vzorku nebyly banky a finanční instituce. Bylo zjištěno, že 16 z 31 akciových společností vyplácelo podíly na zisku každoročně v částce blížící se celému vykázanému zisku za předchozí účetní období. Stejnou politiku dodržovalo i 9 z 21 společností s ručením omezeným. Více než 99 % vyplacených podílů na zisku bylo osvobozeno od srážkové daně na základě implementace výhodného daňového režimu ze směrnice EU do českého zákona o daních z příjmů.

Od časů teorie kapitálové struktury Millera a Modiglianiho (1958, 1963) bojují akademici s náklady finanční tísně, resp. jejich zohledněním v cash flow teoriích kapitálové struktury. Kromě toho je většina dosavadních modelů statická. Zmiňme z nejnovějších příspěvků pouze Coopera a Nyborga (2006), Farbera, Gilleta a Szafarze (2006), trio Qi, Liu a Johnson (2012) nebo Fernándezovu (2004, 2007) analýzu prací jejich předchůdců. Tento článek přináší dynamický a rizikově konzistentní (ve smyslu výnosnosti jako ryze rostoucí funkce rizika), byť v otázce kvantifikace nákladů finanční tísně poněkud zjednodušený model, jehož hlavní výhodou je jednoduchost a pozorovatelnost všech jeho exogenních (vstupních) proměnných. Je však ještě zapotřebí provést vyjasnění vztahů mezi nominální a tržní hodnotou dluhu a empirický test modelu.

Příspěvek zkoumá princip uplatňování zvláštního režimu pro cestovní služby jak z hlediska českého ZDPH, tak z hlediska Směrnice o DPH, kde je patrný nesoulad v definování pojmu "zákazník". Na modelových příkladech jsou vyhodnoceny výhody a nevýhody obou režimů a následně jsou doporučeny změny Směrnice o DPH. Na základě porovnání a zpracování zjištěných rozdílů za použití standardních vědeckých metod je možno formulovat návrh změn Směrnice o DPH. Cílem příspěvku je vyhodnocení dopadu do základu daně poplatníka poskytujícího cestovní službu v případě využití běžného a zvláštního režimu a následně návrh změn ve Směrnici o DPH, kdy by bylo dosaženo přizpůsobení použitelných pravidel s ohledem na specifickou povahu činnosti poskytovatelů cestovních služeb tak, aby pro ně byla pravidla jednodušší a zároveň by došlo ke snížení administrativní zátěže. Výsledky výzkumu ukazují, že výhody jednotlivých režimů zdanění jsou rozdílné pro různé typy cestovních kanceláří. S ohledem na tuto skutečnost, je také konstruován návrh změn ve Směrnici o DPH. Návrh změn ve Směrnici o DPH je tedy konstruovány jak pro outgoingové, tak pro incomingové cestovní kanceláře, kdy je pro ně, na základě provedených výpočtů, rozdílná výhodnost použitých režimů zdanění.

Česká republika v současné době zavádí tzv. jedno inkasní místo. Záměrem tohoto projektu je sloučení výběru daní, cel a pojistného na veřejnoprávní pojištění. Cílem sloučené administrativy je zjednodušit, zefektivnit a racionalizovat správu daní, cel a pojistného na sociální i zdravotní pojištění. V článku analyzujeme dosavadní průběh zavádění jednoho inkasního místa v České republice a diskutujeme jeho možnosti a související rizika se zaměřením na sloučení výběru daní a povinného pojistného. Stručně uvádíme i zkušenosti jiných států s obdobnými projekty se zdůrazněním podobností s jedním inkasním místem v České republice.

Cílem tohoto příspěvku bylo zkoumání využití efektivních daňových sazeb ve vztahu k různým druhům aktiv a zdrojům financování pro výpočet daňových klínů ke stanovení vlivu zdanění na investiční rozhodování. Metodologie používaná k výpočtu efektivních daňových sazeb je založena na přístupu vytvořeném autory Kingem a Fullertonem (1984), která je nejvíce rozšířenou metodou pro výpočet tzv. daňových klínů. Výše daňových klínů se liší podle typu aktiv: strojů, budov, zásob a typu finančních zdrojů: akcie, dluh, nerozdělený zisk. Efektivní daňové sazby jsou sazby, které berou v úvahu nejen zákonem stanovenou sazbu daně ze zisku, ale také ostatní aspekty daňového systému, které ovlivňují celkovou výši zaplacené daně a výnosnost investic, zohledňují také osobní zdanění. Daňový systém, který zajišťuje své příjmy způsobem, který nevyvolává distorzní efekty, se považuje za neutrální daňový systém. Cílem tohoto příspěvku bylo na bázi výpočtu daňových klínů posoudit, do jaké míry zdanění v České republice může ovlivňovat investiční rozhodování (porovnání let 2000 a 2010).

Příspěvek se zabývá obecnou funkcí daňových reforem a hodnotí systém DPH z pohledu poplatníka při plánované změně sazeb DPH v ČR. Hlavním cílem je analýza dopadu daných změn na jednotlivé decily domácností. Metodika vychází z dat ČSÚ založených na rodinných účtech, na kterých je následně provedena simulační analýza. Získaná data jsou diskutována z pohledu vertikální daňové spravedlnosti. Výsledkem analýzy je, že DPH již má regresivní dopad, přičemž plánové sjednocování sazeb tuto regresi zvyšuje.

Článek se zabývá hodnocením vládních predikcí daňových výnosů ČR v letech 2004 - 2007. V hodnocení vládních predikcí je použita jak metoda ex-post, tak i metoda ex- ante. V popisu metody ex-ante jsou detailněji rozebrány metody regresní analýzy a časových řad. Zároveň jsou zde analyzovány nejčastější chyby daných statistik. Článek dále objasňuje podstatu různých zásadních chyb při tvorbě predikcí. V části věnované metodě ex-post jsou provedeny konkrétní mikrosimulace na dané daňové změny ČR v průběhu sledovaného období. Vládní odhady jsou rozebrány z hlediska kvality a určeny možné chyby predikcí.

Přehledový článek přináší informace o stavu teorie optimálního zdanění. Cílem bylo poskytnout přehled zejména o nejnovějších výzkumech v oblasti optimálních daní, aby mohl tento přehled poskytnout inspiraci k vytvoření a aplikaci modelů k účelu reformy daní v České republice. Hledání optimálních daní je balancováním mezi daňovou efektivností a daňovou spravedlností. Východiskem pro současnou teorii jsou klasické modely Ramseye (1927), Mirrleese (1971), Diamonda a Mirrleese (1971), případně novější příspěvek Atkinsona a Stiglitze (1987). Současné modely optimálních daní rozšiřují poznání o zahrnutí proměnných jako administrativní náklady, daňové úniky, externality, mezigeneračními přesun, veřejný dluh, nedokonalost trhů. Některé jsou také více desagregované na různé příjmové skupiny domácností nebo na domácnosti s různou výdělečnou schopností, různé trhy, apod. Stále však platí, že jednou stránkou věci je daňová teorie a druhou je praktické provedení daňové reformy. Reforma vychází z určitého stavu daňového systému, a nastolení úplně nového stavu je politicky nereálné. Dalším problémem je nedostatek informací o klíčových parametrech (například elasticity poptávky, elasticity substituce mezi statky, apod.).

V tomto článku v první řadě uvádíme stručný přehled literatury na poli návrhů metod eliminace daňových úniků. Naneštěstí legislativa a politické podmínky (smlouvy na zamezení dvojího zdanění a daňová soutěž) znemožňují užití některých velmi užitečných designů daňového systému, navrhovaných v akademické literatuře. Proto jsme se zaměřili na vlastnosti metod stanovení transferových cen doporučovaných ve směrnici OECD k transferovým cenám - Cost+ metoda, comparable resale price method (CRP), profit split method (PSM) a comparable uncontrolled price method (CUP). Použili jsme neoklasického mikroekonomického modelu firmy a simulační analýzy (náhodné funkce nákladů a tržeb). Zjistili jsme, že PSM a CRP s fixním diskontem způsobují vcelku rozsáhlé distorze v optimálním množství produkce finálního výrobku (a tím také meziproduktu). PSM také selhává na nestabilitě ziskovosti v čase mezi navazujícími odvětvími. Nejnepříjemnější vlastností Cost+ a CRP, které ovšem při použití procentních přirážek (srážek) nevedou k distorzím produktovaného množství, je že jsou velmi citlivé na kvalitu databáze marží, kterou v takových případech daňová autorita používá. Citlivé jsou zejména daně ze zisku, zatímco DPH je přirozeně méně citlivá, proto by důraz na DPH v rámci daňových příjmů státního rozpočtu mohl být částečným řešením problému zdanění nadnárodních koncernů.

V příspěvku je testována hypotéza, zda existuje negativní závislost mezi časovou řadou výnosu z výběru daně z příjmu korporací a časovou řadou výnosu z výběru daně z příjmu fyzických osob a domácností v členských státech Hospodářské a měnové unie (HMU) a České republice. V rámci provedené kointegrační analýzy nebyla, až na jediné Nizozemí, prokázána u členských států HMU existence negativní závislosti časových řad na 5% hladině významnosti. Lze se tedy domnívat, že ve většině případů současná daňová soutěž panující v oblasti korporativního zdaňování v členských státech Evropské unie nevede k přesunu daňového břemene z korporací na fyzické osoby. Rozdílnost daně z příjmu korporací v jednotlivých členských zemích odráží rozdílné ekonomické podmínky - země aplikující vyšší sazby daně nabízí kvalitnější pracovní sílu a stabilní podnikatelské prostředí, nově vstupující země využívají nižších sazeb daně aby se etablovali na vnitřním rozvinutém trhu Evropské unie.