H2 - Taxation, Subsidies, and RevenueNávrat zpět

Článek se zaměřuje na příčiny přijetí a implementace směrnice ATAD. Hlavním cílem článku je poté analýza vlivu této směrnice na výnosy korporátní daně v Evropské unii. Analýza byla provedena za využití statistické metody testu shody středních hodnot, což je metoda umožňující srovnání mezi sebou dvou výběrů a zkoumanými roky byly poté rok 2018 a 2021. Pro mezinárodní srovnání výnosů korporátní daně se využívají dva ukazatele, a to korporátní daňová kvóta a podíl korporátní daně na celkových daňových výnosech a v rámci analýzy byly použity oba tyto ukazatele. V případě testu provedeného s využitím ukazatele korporátní daňové kvóty se vliv zavedení směrnice ATAD na výnosy korporátní daně v EU neprokázal. Při provedení testu s využitím ukazatele podílu korporátní daně na celkových daňových výnosech se také neprokázal vliv zavedení směrnice ATAD na výnosy korporátní daně v EU. Za využití statistické metody testu shody středních hodnot se vliv směrnice ATAD na výnosy korporátní daně v EU neprokázal.

Článek popisuje význam a důvody daňových opatření zaváděných v období finanční a následné ekonomické krize. V úvodu je porovnáno postavení opatření zaváděných v oblasti daňové politiky v kontextu jiných opatření, zejména přímých fiskálních stimulů. Následuje porovnání fiskálních opatření v rámci OECD. Dále jsou představeny základní druhy opatření zaváděných v krizi, jsou jimi: snížení sazby daně z příjmů společností, možnosti zrychleného odepisování, prodloužení doby uplatnění daňové ztráty, daňové úlevy na podporu výzkumu a vývoje, změny v nepřímých daních a daňová opatření zaměřená na fyzické osoby. Článek také představuje dva aktuálně diskutované koncepty daňové teorie související s prevencí případných krizí v budoucnu. Jedná se o daň z finančních transakcí a koncepty daňové neutrality vzhledem ke způsobu financování.

Vplyv na znižovanie daňového zaťaženia fyzických osôb má aj možnosť znižovania základu dane. Jednou z možností znižovania základu dane fyzických osôb je čiastka nezdaniteľného minima. Táto čiastka nezdaniteľného minima sa odvíja od sumy životného minima, platnej v danom roku. Príspevok sa venoval analýze vplyvu zmeny životného minima na výšku nezdaniteľného minima v jednotlivých rokoch a následne na výšku efektívnej sadzby dane, ako jednej z metód merania daňového zaťaženia práce.

Zavedenie rovnej dane v SR spôsobuje vyššiu alokáciu príjmov do štátneho rozpočtu, znižuje mieru prerozdelenia príjmov v spoločnosti a z dlhodobého hľadiska stimuluje ekonomický rast a tvorbu investícií. Z pohľadu jednotlivcov a podnikov ruší progresívne zdanenie, ktoré doteraz postihovalo hlavne úspešnejších, teda s vyššími príjmami. Na druhej strane zavedenie rovnej dane zvýhodňuje túto skupinu a znevýhodňuje skupinu jednotlivcov a podnikov s nižšími príjmami. Systém sa tak stal menej motivačný pre stredne príjmové skupiny