G40 - Behavioral Finance: GeneralNávrat zpět

Nespokojenost s tradičními způsoby měření výkonnosti firem pomocí ukazatelů odvozených pouze z účetních výkazů vyústila ve snahu vyvinout alternativy měření výkonnosti podniků, na nichž by bylo možné stavět ukazatele zainteresovanosti manažerů. V souvislosti s teorií zastoupení (agency theory) vzniká problém vztahu "principal - agent" vymezený kontraktem (contract), kdy principál najímá agenta, aby pro něho uskutečňoval určitou službu. Manažeři však nemusí vždy usilovat o co největší přínos pro akcionáře, o maximalizaci akcionářské hodnoty (shareholder value) a o maximalizaci tržní hodnoty (market value) podniku. S tím souvisí otázka, jak sjednotit zájmy obou stran, aby byly minimalizovány náklady zastoupení, a jak stanovit, které měřítko výkonnosti nejlépe vyjadřuje přínos manažerů k hodnotě firmy. Na základě empirického výzkumu autoři zjišťovali a odvozovali "přidanou hodnotu" od ukazatele EVA v konkrétních odvětvích a podnicích v USA. Výsledky jejich zkoumání byly pozitivní a významné v předvídání u firem, které zavedly EVA jako vnitřní výkonnostní měřítko. To vede k závěru, že ukazatel EVA je vhodný jako "bonus base" pro odměňování manažerů. Odměňování manažerů na základě ukazatelů kapitálového trhu, zejména cen akcií, jak požaduje druhá skupina - zastánci tohoto kritéria se nejeví vhodné, protože v ceně akcií se odráží i faktory, které manažeři podniku nemohou ovlivnit (např. inflace, aj.).

Tento příspěvek se zabývá dynamickým přístupem k manažerskému posuzování výkonnosti firem.Úlohou manažerského přístupu není jen schopnost výběru relevantních dat, ale zejména jejich interpretaci pro úspěšné plnění firemních cílů. Specielní pozornost je věnována těm činnostem v řetězci, které zvyšují přidanou hodnotu. Manažerské hodnocení se potýká s problémem identifikace relevantních nákladů a relevantních výnosů. Další obtížnost představuje jejich postižení novými modely měření výkonnosti firem jako je EFQM a Balanced Scorecard a dalších komplexních modelů. Příspěvek shrnuje výsledky obsáhlejšího výzkumu malých firem zaměřeného na postižení jejich rozvojového potenciálu.

Cíl článku spočívá v matematickém odvození pravidel pro konstrukci čisté současné hodnoty za předpokladu existence konvenčních a nekonvenčních peněžních toků. U nekonvenčních peněžních toků byly zvažovány následující kombinace kladných (+) a záporných (-) peněžních toků: (+, -, +), (-, +, -), (+, -, +, -), (+, -, +, -, +). Článek se snaží upozornit na nejčastější chyby vyskytující se při výpočtu a interpretaci čisté současné hodnoty.