G38 - Corporate Finance and Governance: Government Policy and RegulationNávrat zpět

Předložený příspěvek se zabývá daňovou harmonizací v Evropské unii v kontextu ekonomické krize. Cílem je vyhodnotit vývoj daní, přičemž největší důraz bude kladen na harmonizační tendence, a to zejména na dva typy nepřímých daní - DPH a spotřební daň - a jeden typ přímé daně - korporátní daň. V rámci příspěvku jsou sumarizována základní východiska harmonizačního procesu a jsou představeny nejvýznamnější právní předpisy, které se dané oblasti dotýkají. Závěr příspěvku ukazuje, že harmonizace těchto daní může být rozdělena do dvou základních skupin. Poměrně úspěšnou je oblast nepřímých daní, kde byla dřívější daň z obratu nahrazena daní z přidané hodnoty, kromě toho členské země EU dosáhly shody v otázce, které typy spotřebních daní mají být využívány. Na druhé straně je oblast přímých daní značně citlivou otázkou a řada iniciativ ze strany Evropské komise byla zamítnuta v důsledku odlišných národních zájmů. Během ekonomické krize se znovu objevila potřeba obnovit jednání dotýkající se daňové harmonizace, zejména pak ve formě další koordinace vybraných typů daní.

Studie se zabývá analýzou empiricky sledovaného negativního vztahu mezi výnosnosti akciových trhů a mírou inflace. Tento poznatek je totiž v rozporu se standardním pohledem na akcie jako instrument zajišťující majetek proti růstu cen. Práce se snaží shrnout základní teoretická vysvětlení tohoto vztahu a na empirických datech replikuje pro případ Spojených států amerických a České republiky dřívější studii vysvětlující vztah pomocí řetězce fiskálních a monetárních příčin. Pro analýzu byla využita standardní korelační a regresní analýza. Výsledky studie ve své většině nepotvrdily dřívější závěry o možném vysvětlení negativního vztahu akciové výnosnosti a inflace pomocí uvedených příčin.

V tomto článku v první řadě uvádíme stručný přehled literatury na poli návrhů metod eliminace daňových úniků. Naneštěstí legislativa a politické podmínky (smlouvy na zamezení dvojího zdanění a daňová soutěž) znemožňují užití některých velmi užitečných designů daňového systému, navrhovaných v akademické literatuře. Proto jsme se zaměřili na vlastnosti metod stanovení transferových cen doporučovaných ve směrnici OECD k transferovým cenám - Cost+ metoda, comparable resale price method (CRP), profit split method (PSM) a comparable uncontrolled price method (CUP). Použili jsme neoklasického mikroekonomického modelu firmy a simulační analýzy (náhodné funkce nákladů a tržeb). Zjistili jsme, že PSM a CRP s fixním diskontem způsobují vcelku rozsáhlé distorze v optimálním množství produkce finálního výrobku (a tím také meziproduktu). PSM také selhává na nestabilitě ziskovosti v čase mezi navazujícími odvětvími. Nejnepříjemnější vlastností Cost+ a CRP, které ovšem při použití procentních přirážek (srážek) nevedou k distorzím produktovaného množství, je že jsou velmi citlivé na kvalitu databáze marží, kterou v takových případech daňová autorita používá. Citlivé jsou zejména daně ze zisku, zatímco DPH je přirozeně méně citlivá, proto by důraz na DPH v rámci daňových příjmů státního rozpočtu mohl být částečným řešením problému zdanění nadnárodních koncernů.

Článek pojednává o hledání vhodného modelu tržně konformní regulace na českých finačních trzích. Je diskutováno v současnosti v ČR platné uspořádní integrovaného dohledu nad finančními trhy v rámci ČNB. Dále jsou komentovány názory Světové banky na některé otázky corporate governance v pojišťovncitví a při ochraně spotřebitele na finančním trhu. Autoři jsou zastánci nezvyšování míry regulace na finačních trzích.