G34 - Mergers; Acquisitions; Restructuring; Voting; Proxy Contests; Corporate GovernanceNávrat zpět

Tento článek se zaměřuje na možné přístupy k účetním a daňovým otázkám, které vznikají při přeměnách obchodních společností, s důrazem na využití metod manažerského účetnictví pro efektivní řízení po linii výkonů a alokaci nákladů. V článku jsou prezentovány teoretické souvislosti mezi finančním a manažerským účetnictvím a procesy fúzí a rozdělení. Text dále analyzuje specifické oblasti, které je třeba řešit při rozdělování společností, zahrnující rozdělení nabývacích cen, daňových ztrát, režijních nákladů a dalších transakcí od rozhodného dne rozdělení do dne právních účinků této přeměny. Na základě případové studie článek ukazuje praktické využití kalkulačních metod pro vhodnou alokaci režijních nákladů a daňových ztrát vzniklých při rozdělení. Hlavním přínosem je navržení konkrétního postupu a metodologie, které mohou podniky využít pro spravedlivé a ekonomicky zdůvodnitelné rozdělení nákladů a optimalizaci účetních a daňových strategií při rozdělování společností. Výsledky výzkumu ukazují, že využití metod manažerského účetnictví významně přispívá ke zvýšení transparentnosti a efektivity řízení nákladů v procesu přeměn společností.

Tento článek se věnuje vnitrostátním a přeshraničním fúzím uskutečněným na Slovensku. Článek analyzuje počty realizovaných transakcí, a to na časové ose od roku 2012 až 2022. Rozbor počtu transakcí je proveden ve vazbě na významné změny v legislativě týkající se fúzí, a to v rámci novelizace daňové legislativy a Obchodného zákoníku Slovenské republiky. V rámci analýzy vnitrostátních a přeshraničních fúzí na Slovensku za období deseti let (2012–2022) bylo zjištěno, že změna legislativy měla významný dopad na četnost prováděných fúzí na Slovensku, a to v případě vnitrostátních i přeshraničních fúzí.

Tento článek se zaměřuje na přeshraniční fúze realizované v letech 2008 až 2020 s českými společnostmi, přičemž v úvodu je čtenář vnesen do celé problematiky přeshraničních fúzí společně s vymezením důvodů uskutečnění této transakce. Pro přehledné vymezení adekvátní a aktuálně platné legislativy v této oblasti je ve 2. kapitole uveden historický vývoj podstatných evropských směrnic regulujících fúze a jejich novelizací do začátku roku 2022 se stanovením těch povinností, které společnostem při provádění přeshraniční fúze vznikají. Podstatná část textu je zaměřena na analýzu celkového počtu přeshraničních fúzí, které byly realizovány s českými společnostmi ve výše stanovených letech. Celková četnost je následně rozložena a analyzována dle jednotlivých členských států, v nichž měla sídlo společnost účastnící se přeshraniční fúze s českou společností, a zkoumány základní parametry fúze. Největší pozornost je věnována fúzím českých a německých společností, u kterých se předpokládá vysoká četnost z důvodu geografického umístění obou států, a analýze jednotlivých prvků přeshraniční fúze dle vyhotoveného projektu fúze. Poslední část celého textu se zabývá zhodnocením hospodaření a výkonnosti podniků v letech následujících po zvoleném rozhodném dni fúze společností účastnících se česko-německé přeshraniční fúze.

Tento příspěvek se zabývá problematikou podnikových kombinací pod společnou kontrolou a zkoumá možnosti jejich účetního řešení v závislosti na potřebách uživatelů finančních výkazů. Nejprve jsou popsány obecné metody používané při podnikových kombinacích a posléze jsou charakterizovány podnikové kombinace pod společnou kontrolou se zdůrazněním jejich specifických vlastností s tím, jak by měly být promítnuty do účetních výkazů v různých situacích (např. v případě existence menšinových podílů či reorganizace v rámci skupiny). Na konci jsou přiblíženy rozličné přístupy uplatňované v různých státech s cílem zdůraznit potřebu sjednocení těchto metod za účelem zvýšení srovnatelnosti finančních výkazů, pokud dochází k podnikovým kombinacím se stejnou ekonomickou podstatou.

Tento článek se zabývá základními otázkami spojenými s blockchainem. Blockchain zaznamenává transakce, a tak jsou možnosti využití téměř nekonečně. Blockchain může evidovat v podstatě jakoukoliv transakci, jak digitální, tak fyzickou. Technologie blockchain by znamenala, že by obchodování a podnikání mělo důvěryhodný a transparentní systém, jelikož unikátnost spočívá v tom, že jednou pořízené záznamy nelze zpětně editovat a tudíž zůstávají uvedeny v historii.
Technologie blockchainu by mohla podstatně snížit náklady na vedení účetnictví, na daňové poradenství i audit, vznikající společnostem za externě poskytované služby nebo interní aktivity. Pokud by se transakce účtovaly centrálně, a ne do oddělených účetních knih, pak by všechny záznamy byly viditelné pro notáře, banky, auditory, pracovníky finančních úřadů a další instituce transparentním způsobem a v reálném čase. Tyto subjekty by mohly mnohem snadněji a efektivněji kontrolovat transakce, mohly by prověřit mnohem větší množství informací a dat.
Očekává se, že blockchainové technologie se budou používat v široké škále oborů, včetně účetnictví a auditu. Cílem článku je představit tuto problematiku, seznámit se s vybranými názory publikovanými příslušnými odborníky poradenských společností, profesních organizací a dalších institucí.

V roce 2008 nabyl účinnosti zákon o přeměnách, který vznikl jako důsledek implementace směrnice Evropského parlamentu č. 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností s cílem zajistit podmínky pro přeshraniční fúze v rámci Evropské Unie. Článek se zaměřuje na prezentaci výsledků výzkumu, jehož cílem je identifikace vývoje charakteristických rysů přeshraničních fúzí s účastí české společnosti po dobu osmi let počínaje účinností zákona. Data byla ručně získána z veřejně dostupných zdrojů, z dokumentů uložených ve sbírkách listin rejstříkových soudů. Získaná data vypovídají o přetrvávajících odlišnostech v národních legislativních úpravách jednotlivých členských států, které nadále brání plnému rozvoji přeshraničních fúzí. Východiskem z této situace je dle autorek důslednější sjednocení legislativy zejména v oblasti účetního řešení v rámci celé Evropské Unie.

Cílem tohoto příspěvku je analyzovat dopad přeshraničních fúzí a akvizic na bohatství akcionářů u akvizujících firem z rozvojových zemí, se zaměřením na integraci kapitálových trhů. Práci zkoumá, jaký dopad má oznámení o převzetí na akcie akcionářů akvizujících firem ze seskupení států TIMPS. Data jsou z období 2000-2010 a analýza je provedena pomocí Event study metodologii. Výsledky analýzy ukazují významné pozitivní abnormální výnosy pro akvizující firmy. Tato studie by mohla být prospěšná pro akcionáře, manažery globálních fondů, jakožto i pro finanční regulátory.

Příspěvek se zabývá problematikou vývoje corporate governance u společností v České republice a ve Velké Británii v letech 2012-2013. Cílem příspěvku není pouze seznámit se se základními předpisy dané problematiky, ale také upozornit na stav corporate governance v oblasti výborů pro audit, odměňování, jmenování a interního auditu u těchto zemí. Článek porovnává vývoj v zavádění výborů pro audit, odměňování, jmenování a interního auditu u vybraných kótovaných společností na pražské Burze cenných papírů v letech 2012 a 2013.

Fúze a akvizice (F&A) je již dlouhodobě velmi zajímavým tématem. Zejména měření výkonnosti přeshraničních fúzí a akvizic představuje v posledních několika letech velmi populární námět pro výzkum. Vědci přišli s různými způsoby, jak se dá změřit a zhodnotit výkonnost fúzí a akvizic. K dispozici jsou neprůkazné výsledky v literatuře o důsledcích přeshraničních fúzí a akvizic (F&A) na podnikové výkonnosti. Tento článek popisuje a shrnuje tři nejrozšířenější přístupy pro měření finanční výkonnosti fúzí a akvizic - účetní přístup, tržní přístup (tržní modely) a přístup založený na subjektivní hodnocení manažerů - a jejích vliv na finanční výkonnost.

Tato práce se zabývá firemním úpadkem a empiricky testuje jeho klíčové makroekonomické determinanty pro českou ekonomiku. Analýza využívá čtvrtletní časovou řadu počtu podaných insolvenčních návrhu v letech 1996-2009. Získané výsledky naznačují predikční schopnost tempa růstu reálné spotřeby a investic, změny tempa růstu reálné zahraniční poptávky, výši úrokových sazeb v ekonomice, změny tempa růstu nominálního měnového kurzu a změny tempa růstu reálných mezd na vývoj firemních úpadků. Studie potvrdila silnou provázanost míry firemních úpadků a vývoje makroekonomického prostředí v české ekonomice.

Prostá doba návratnosti není vhodným kriteriem pro evaluaci velké části investičních projektů a také pro stanovení garantované výkupní ceny energie. Nebere v úvahu faktor času a také vývoj peněžních toků po době návratnosti. U projektů s vyšší mírou výnosů a s delší dobou životnosti lze však dokázat, že hodnocení pomocí prosté doby návratnosti a vnitřního výnosového procenta se významně přibližují. Úroky z dlouhodobého cizího kapitálu by neměly být zahrnovány do očekávaných peněžních toků z projektu. Pokud projekt silně ovlivní celkovou finanční strukturu, je možné pro jeho přesnější hodnocení použít upravenou čistou současnou hodnotu, nebo upravené průměrné náklady kapitálu firmy.

V tomto článku jsou popsány a analyzovány vybrané aspekty nové úpravy společenstevního práva v České republice, které ovlivní mj. finanční řízení podniků v ČR nabytím účinnosti zákona o obchodních korporacích počátkem roku 2013. V mnohých aspektech finančního řízení podniku nejsou změny nijak zásadní, nicméně zásadním způsobem se mění náhled obchodního práva na způsob stanovení transferových cen a na informační povinnosti korporace vůči svým společníkům. Zatímco dosud vedly úpravy transferových cen v obchodním právu a v daňovém právu v obou případech k obvyklé ceně, nyní umožňuje obchodní právo kompenzaci a započtení výhod plynoucích z členství v koncernu na transferové ceny.

V tomto článku se zabýváme náklady zastoupení v koncernech. Záměrem je zjistit, zda složitější koncerny (a obecně složitější ekonomické systémy) dávají více prostoru ke vzniku nákladů zastoupení. Výsledky jsou nejednoznačné, nicméně se zdá, že složitější koncerny mají více výhod, než nevýhod a vyhnutelné náklady zastoupení se daří efektivně eliminovat na nižších úrovních koncernové struktury. Zdá se, že hlavní příčinou nákladů zastoupení je tedy informační asymetrie a největší část vyhnutelných nákladů zastoupení vzniká v nejvyšších patrech koncernové hierarchie.

Transformácia Európskej smernice č. 56/2005/ES z 26. októbra 2005 o cezhraničných fúziách si kládla za základný cieľ umožniť voľný pohyb kapitálu medzi jednotlivými členskými štátmi EU. Po jej implementácii mali byť odstránene najmä daňové ale i právne a účtovné prekážky. Znenie 10. smernice je však pri riešení určitých problémov príliš všeobecné a tak prijatím tejto smernice do právnych poriadkov členských štátov môžeme naraziť na disharmónie a rôzne znenia úprav v jednotlivých štátoch. I tak blízke krajiny ako Česká republika a Slovensko pristúpili k implementácii smernice inou cestou. Cieľom tohto príspevku je popísať právnu a účtovnú úpravu vnútroštátnych a cezhraničných fúzií podľa slovenského právneho poriadku platného pred novelizáciou v roku 2010 a po novele, ku ktorej Slovenská republika v oblasti podnikových kombinácií pristúpila. Nadobudnuté poznatky zo slovenského práva porovnávam s českými predpismi a záverom zhŕňam možné rozdiely medzi zmienenými štátmi.

Předkládaný příspěvek se zabývá klíčovými problematickými aspekty současné právní úpravy přeshraničních fúzí, které vyžadují, aby byly opraveny v rámci nejbližší novelizace zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Uvedený text například upozorňuje na rozpory s komunitárním právem, na právní nejistotu, pokud jde o určení subjektů, které se mohou účastnit přeshraniční fúze, případně na problematické body spojené s procesem realizace konkrétní přeshraniční fúze.

Článek se věnuje možnostem zdanění při záměrech společností expandovat do zahraničí cestou přeshraniční fúze. Jsou rozebírány dvě alternativy daňových souvislostí - založení dceřiné společnosti a možnost využití ztráty vzniklé dceřiné společnosti na snížení základu daně společnosti mateřské. Druhá alternativa rozebírá uplatnění vzniklé ztráty při existenci organizační složky v zahraničí. Dále je rozebírána daňová směrnice EU o fúzích č. 90/434/EHS, která měla do členských států přinést výhody nezdanění kapitálových zisků a možnosti přenosu daňových ztrát zaniklých společností v důsledku fúzí. Tabulkovou formou jsou uvedeny její dopady v různých státech EU.

Financování vývozu investičních celků je charakteristické vysokou kapitálovou náročností, strukturovaným financováním, zapojením exportních bankovních a pojišťovacích agentur, dlouhodobostí a existencí různých rizik investičního a platebního charakteru. Kurzová rizika jsou relativně menší. Vývozce je vystaven devizové expozici a riziku v těch případech, kdy používá část prostředků poskytnutých v zahraniční měně na úhradu nákladů v domácí měně. Základními variantami financování exportu investičních celků jsou dlouhodobé dodavatelské a odběratelské úvěry, projektové financování, exportní finanční leasing a předexportní financování. Ve většině zemí existují národní systémy podpory exportu pomocí speciálních exportních bank a zajišťovacích společností. Státní podpora vývozu investičních celků nesmí narušovat mezinárodní konkurenční prostředí. Probíhající ekonomická recese v České republice si vyžaduje zdokonalení celého systému exportního financování. Měl by se ještě více rozšířit na oblast mimo Evropské unie, na developerské projekty, předexportní financování, financování prospekce zahraničních trhů a vývoz služeb.

Praktický odhad diskontu za omezenou obchodovatelnost je stále pro oceňovatele tvrdým oříškem. Své uplatnění v ČR nacházejí empirické studie diskontu z USA, ale používají se spíše velmi intuitivně, než na základě analýzy faktorů vlivu a bližších znalostí o metodice jednotlivých studií a z toho vyplývající problematiky aplikace jejich výsledků. Teoretické kvantifikační modely diskontu nejsou v ČR příliš známy a využívány. Článek přináší základní přehled typů teoretických modelů. V další kapitole následuje typologie empirických studií diskontu a přehled několika nejvýznamnějších empirických studií, jejich závěrů a také jejich omezení, která je třeba při použití pro ocenění vzít v úvahu. Závěrem je provedeno shrnutí nejdůležitějších závěrů k problematice diskontu a implikace pro použití empirických studií z USA v ČR.