G33 - Bankruptcy; LiquidationNávrat zpět

Cílem příspěvku je na problematiku nízkých návratností v tuzemsku nabídnout nový pohled. S ohledem na specifika České republiky se článek dotýká teorie zastoupení před insolvenčním řízením. Vzhledem k tomu, že bankovní věřitelé mají lepší vyjednávací možnosti v porovnání s ostatními třídami věřitelů, je pohled zaměřen na jejich aktivitu při zahajování úpadku. Na základě specifického postavení jednotlivých skupin dlužníků před insolvenčním řízením se článek snaží odhadnout, jaké procento insolvencí by mohlo být v České republice spuštěno bankovním věřitelem. Bankovní věřitelé mají silnější monitorovací a vymáhací prostředky, což jim dává specifickou možnost zahájit řízení v lepším časovém horizontu než jiným věřitelům.

Tato práce se zabývá firemním úpadkem a empiricky testuje jeho klíčové makroekonomické determinanty pro českou ekonomiku. Analýza využívá čtvrtletní časovou řadu počtu podaných insolvenčních návrhu v letech 1996-2009. Získané výsledky naznačují predikční schopnost tempa růstu reálné spotřeby a investic, změny tempa růstu reálné zahraniční poptávky, výši úrokových sazeb v ekonomice, změny tempa růstu nominálního měnového kurzu a změny tempa růstu reálných mezd na vývoj firemních úpadků. Studie potvrdila silnou provázanost míry firemních úpadků a vývoje makroekonomického prostředí v české ekonomice.

Tento příspěvek podává přehled o aktuálních ekonomických modelech a studiích pojednávajících o insolvenčním právu. V první části je uveden přehled dále popisovaných studií. V další části je popsán jeden teoretický matematicko-ekonomický model chování účastníků řízení.Třetí sekce obsahuje popis několika empirických studií. První dvě podkapitoly ve třetí sekci jsou věnované ex-ante a ex-post účinkům dle různých právních řádů. Poslední část třetí sekce popisuje aktuální průzkum stanovení období, kdy by společnosti měli vstoupit do insolvenčního řízení. Příspěvek tedy poskytuje přehled o aktuálních článcích zabývajících se otázkou, co spouští insolvenci a tím jak se chovají účastnící řízení v rámci jiných právních řádů.

Řešení akutní (otevřené) krize podniků v České republice bylo v posledních letech velmi diskutovaným a kontroverzním tématem. Dlouhé diskuse na úrovni odborníků (hlavně právníků a ekonomů) a široké veřejnosti vyústily v přijetí nové právní úpravy vycházející z amerického bankrotového práva doplněného zkušenostmi s aplikací tohoto zákona v Německu a Rakousku. Projevem akutní (otevřené) krize je přeevším snížení konkurenceschopnosti, pokles výkonnosti, snižování zaměstnanosti, narušené dodavatelsko odběratelské vztahy z důvodu platební neschopnosti. V počátečním období se jedná především o druhotnou platební neschopnost, která může dříve či později přerůst v platební neschopnost prvotní, a tudíž dojde k předlužení společnosti. Právě platební neschopnost a předlužení společnosti jsou základními znaky úpadku, a tedy nutnou podmínkou pro podání návrhu na řešení krize soudní cestou. Pokud bude zjištěno z objektivních příčin, že podnik je v úpadku, musí následovat rozhodnutí o způsobu řešení tohoto úpadku (dle nové právní úpravy) - konkurzem, reorganizací nebo oddlužením. Cílem tohoto příspěvku je informovat o nové právní úpravě řešící úpadek dlužníka a o možných způsobech jeho řešení v podmínkách České republiky.