G31 - Capital Budgeting; Fixed Investment and Inventory Studies; CapacityNávrat zpět

Článek se zabývá očekávanými dopady plánované transpozice směrnice EU - "Anti-Tax Avoidance Directive" (ATAD), resp. návrhu novely zákona o daních z příjmů, která mj. zavádí administrativní omezení daňové uznatelnosti nákladových úroků, na výši daňových štítů v rámci oceňování společnosti. Článek na konkrétním případu prezentuje časovou distorzi v kalkulaci daňové uznatelnosti nákladových úroků a výší cizího úročeného kapitálu. Dále pak definuje obecné vzorce pro výpočet daňového štítu po zohlednění regulace včetně modelu pro druhou fázi ocenění. Článek pak definuje hlavní témata v oblasti oceňování podniků, na které bude mít regulace vliv.

K identifikaci chyb, kreativního účetnictví a podvodů je používáno několik skupin nástrojů, počínaje metodami založenými na legislativě, etice, až po matematické modely. V příspěvku přinášíme návrh rychlého bilančního detekčního modelu Q-DMFCA (Quick Detection Model Flow (Fraud) Cost Accounting). Ten je založen na environmentálním účetnictví, využívá jeho záznamů, sestává se z bilancí: materiálové, která je základní a určující, dále finanční jako podpůrné a platné legislativy. Model byl aplikován ve dvou podnicích; byly vyhodnoceny silné a slabé stránky navrhovaného modelu, ověřena možnost minimalizace rizik a využitelnost pro řízení. V dalším rozpracování je počítáno s měřením dopadu případné chyby či podvodu na obchodní marži a zejména zpětné vazby, porovnání s jinými modely a propojení s možnostmi auditu, možnosti uplatnění v účetním systému zemědělských podniků FADN.

Prostá doba návratnosti není vhodným kriteriem pro evaluaci velké části investičních projektů a také pro stanovení garantované výkupní ceny energie. Nebere v úvahu faktor času a také vývoj peněžních toků po době návratnosti. U projektů s vyšší mírou výnosů a s delší dobou životnosti lze však dokázat, že hodnocení pomocí prosté doby návratnosti a vnitřního výnosového procenta se významně přibližují. Úroky z dlouhodobého cizího kapitálu by neměly být zahrnovány do očekávaných peněžních toků z projektu. Pokud projekt silně ovlivní celkovou finanční strukturu, je možné pro jeho přesnější hodnocení použít upravenou čistou současnou hodnotu, nebo upravené průměrné náklady kapitálu firmy.

Cílem článku je analýza vývoje tvorby hrubého fixního kapitálu v ČR, míry a efektivnosti investic v letech 2005-2010. Používají se různé modifikace míry investic. Efektivnost investic je sledována pomocí ukazatele ICOR. Porovnává se míra investic s vývojem efektivnosti investic a s vývojem míry úspor.

Odpisy vyjadřují trvalé znehodnocení majetku a snižují jeho zůstatkovou cenu vykázanou v rozvaze, umožňují postupné přenesení výdaje na jeho pořízení do nákladů a jsou zdrojem financování. V teorii i praxi investičního rozhodování v ČR je třeba od sebe odlišovat odpisy účetní, manažerské a daňové a zohlednit při tom specifika vyplývající z české účetní a daňové legislativy. Očekávaný peněžní tok z investice ovlivňují odpisy nejen z nově pořizovaného majetku, ale ve specifických případech i odpisy z již existujícího majetku, přestože výdaje na něj jsou již z pohledu hodnocení efektivnosti investice utopené. Za hlavní vliv odpisů na peněžní tok z investice je možné považovat příjem v podobě odpisového daňového štítu. Součástí investičního rozhodování by měl být i výběr metody daňových odpisů hmotného majetku, která zabezpečí maximalizaci současné hodnoty odpisových daňových štítů.

Financování vývozu investičních celků je charakteristické vysokou kapitálovou náročností, strukturovaným financováním, zapojením exportních bankovních a pojišťovacích agentur, dlouhodobostí a existencí různých rizik investičního a platebního charakteru. Kurzová rizika jsou relativně menší. Vývozce je vystaven devizové expozici a riziku v těch případech, kdy používá část prostředků poskytnutých v zahraniční měně na úhradu nákladů v domácí měně. Základními variantami financování exportu investičních celků jsou dlouhodobé dodavatelské a odběratelské úvěry, projektové financování, exportní finanční leasing a předexportní financování. Ve většině zemí existují národní systémy podpory exportu pomocí speciálních exportních bank a zajišťovacích společností. Státní podpora vývozu investičních celků nesmí narušovat mezinárodní konkurenční prostředí. Probíhající ekonomická recese v České republice si vyžaduje zdokonalení celého systému exportního financování. Měl by se ještě více rozšířit na oblast mimo Evropské unie, na developerské projekty, předexportní financování, financování prospekce zahraničních trhů a vývoz služeb.

Článek se zabývá rozpočtování stavebních firem. Nejprve jsou popsány faktory determinující charakter a strukturu stavebního rozpočtu., následně jsou rozlišeny základní druhy stavebních rozpočtů a identifikovány nedostatky stavebních rozpočtů. Na závěr je ještě proveden rozbor týkající se fakturace stavebních prací.

Finanční zdroje podniku je třeba chápat šířeji, než jen jako zdroje zahrnované do pasiv rozvahy podniku. Patří sem celkové inkasované tržby, přírůstky vlastního a cizího kapitálu, dotace i leasing. Interní zdroje financování podniku zahrnují nejen jeho zisk, ale celkové tržby, včetně odpisů. Interní zdroje jsou dominantním zdrojem financování investic ve většině nefinančních společností v zahraničí i v ČR. Rozhodující váhu v interních zdrojích financování mají odpisy. Náklady odpisů, jako zdrojů financování dlouhodobého majetku, jsou determinovány průměrnými náklady kapitálu firmy. Ve světové praxi financování projektů, uskutečňovaných vládou nebo místními orgány, se v posledních letech rozšířil systém Public Private Partnership - PPP. Má vytvářet větší tlak na včasnou realizaci projektů a úsporu investičních nákladů. Předpokladem jeho širšího uplatnění jsou vysoce kvalitní smlouvy mezi státem a soukromou firmou, zdokonalení metodiky plánování a vykazování veřejného dluhu a také důsledná kontrola průběhu a konečné realizace projektu.