G22 - Insurance; Insurance Companies; Actuarial StudiesNávrat zpět

Dnešní moderní společnost je technicky a technologicky vyspělá, musí ale čelit vyšší zranitelnosti a volatilitě. V této souvislosti je v ekonomii důležité snažit se účinněji zahrnout do rozhodovacích procesů důsledky jevů s nejednoznačnými nebo nejistými výsledky. Proto je nutné vést diskusi o zpřesněni definice pojmu riziko včetně navazujících pojmů nejistota a neurčitost.

Článek hodnotí nezbytné ekonomické změny proběhlé v průběhu devadesátých let s jejich kladnými stránkami i nedostatky. Kriticky se staví k jednotlivým přístupům privatizačního procesu. Vymezuje vliv proběhlých transformačních změn na současnou strukturu v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví.

Diskuzní příspěvek je věnovaný tématu aktuálního tlaku na změny v paradigmatech pojistné vědy. Katastrofická rizika s sebou v posledních letech přináší velké otazníky nad tím, jaký postoj k nim mají pojišťovny zaujmout. Velký problém je obzvláště v situacích opakujících se katastrof typu hurikánů na východním pobřeží karibské oblasti a Spojených států amerických, kde se dá již zcela legitimně řešit naplnění stavu nahodilosti, což je zásadní podmínka pro uznání pojistné události. Řešení se mimo stanovené limity a výluky z pojistného plnění jeví v zapojení trhů i vně pojišťovnictví a přenos rizika např. pomocí katastrofických bondů.

Předložený článek se věnuje problematice zajištění. Zajištění je v současné době neodmyslitelnou součástí provozování pojistných produktů. Vzhledem k tomu, že zajištění nabývá různých podob a každá podoba má svá specifika, je potřebné se jednotlivým podobám zajištění věnovat. Článek má za cíl přiblížit neproporcionální podobu zajištění a konkrétně analyzovat stanovení ceny v neproporcionálním zajištění. Konkrétním předmětem analýzy je stanovení ceny neproporcionálního zajištění metodou Experience Ratingu pomocí modelů Burning Cost a Probabilistic Rating. Různé kalkulační metody jsou pak porovnávány mezi sebou a navíc jsou názorně rozebírány obtíže, které vznikají na základě použitých matematických metod, jež jsou založeny na historických datech a dále se statisticky indukují do predikce budoucího vývoje zajistného krytí.

Článek se zabývá analýzou vlivu makroekonomických veličin (HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti a krátkodobá úroková sazba na mezibankovním trhu) na předepsané pojistné u životního pojištění v České republice, Německu a Spojených státech amerických. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice pojistného trhu, životního pojištění a jeho významu v České republice. V empirické části je zkoumán vliv faktorů na předepsané pojistné, pomocí ekonometrických modelů, založených na časových řadách. Bylo využito modelu, pracujícího se zpožděnými vysvětlujícími proměnnými (ADL), pomocí něhož byly zkoumány krátkodobé vztahy mezi časovými řadami a modelu korekce chyb (ECM), který zkoumá dlouhodobé vztahy mezi časovými řadami. Bylo zjištěno, že míra nezaměstnanosti ovlivňuje předepsané pojistné negativně, ve všech zkoumaných ekonomikách, kromě Německa, kde je její vliv pozitivní. Krátkodobá úroková sazba měla pozitivní vliv na předepsané pojistné v Německu a ve Spojených státech amerických a negativní vliv v České republice. Vliv HDP na obyvatele na předepsané pojistné byl prokázán ve všech zkoumaných zemích jako pozitivní.

Článek je zaměřen na problematiku pojistných produktů souvisejících se zadlužováním českých domácností v oblasti spotřebitelských úvěrů. Cílem příspěvku je na základě definovaných předpokladů analyzovat produkt pojištění schopnosti splácet z hlediska přínosu pro konečného klienta a identifikovat jeho vhodné využití v případě ekonomicky racionálně se chovajícího subjektu. Autoři rozborem pojistných podmínek definují klady a zápory daného pojištění pro stranu nabídky i poptávky a analýza je zaměřena také na informační asymetrii. Pro úplnost je článek doplněn i z pohledu nákladovosti daného pojištění, a to prostřednictvím ukazatele RPSN a vývoje pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy. Výsledky analýzy poukazují na ne zcela vhodně nastavený produkt pro klienty, čehož důkazem je i dlouhodobě nízká hodnota ukazatele loss ratio, a na informační přesilu na straně nabídky.

Článek se zabývá odvozením kvantitativní prognózy poptávky po životním pojištění v ČR na roky 2015-2018. Pro tento účel byl převzat kauzální model vytvořený na půdorysu zemí OECD, zahrnující jak makroekonomické, tak demografické a sociální proměnné; jako ekvivalent poptávky pak byla zvolena hustota ŽP v populaci. Výsledky indikují, že v současném období hospodářského růstu by měla růst i spotřeba životního pojištění, což je v ostrém rozporu s reálným vývojem v roce 2015. Tento rozpor je zřejmě důsledkem restrukturalizace distribuce ŽP, která kulminuje diskuzí o legislativní regulaci získatelských provizí zprostředkovatelů. Také alternativní scénář dopadů provizní regulace byl podroben modelování, přičemž výsledky indikují zásadní obchodně-poptávkové konsekvence.

Článek je zaměřen na úroveň poskytovaných informací v pojistných podmínkách pojistitelů a souvisí s jedním z možných projevů asymetrie informací. Cílem článku je posouzení úrovně informovanosti v pojistných podmínkách pojistitelů v charakteristice pojistná hodnota v oblasti pojištěného majetku. Výzkum je proveden k datu 1. 10. 2013. Článek je zaměřen na nabídkovou stranu pojistného trhu, tj. na pojistitele. Je analyzováno a hodnoceno, jak pojistitele informují podnik ve zvolené charakteristice pojistná hodnota. Hodnocení míry informovanosti je provedeno metodou porovnání standardu informací a skutečných informací dle pojistných podmínek. Je proveden výpočet míry informovanosti. Standard informací je vytvořen na základě analýzy a syntézy znalostí z pojistné teorie, pojistné praxe a legislativy platné v České republice. K tomu je také použita metoda třídění. Výsledkem práce je zpracování modelu standardu pojistných podmínek v charakteristice pojistná hodnota, posouzení informovanosti pojistitelů na českém pojistném trhu a zpracování konkrétních doporučení pro pojistný trh ke zvýšení míry informovanosti.

Práce se zabývá mezinárodní regulací státem podporovaných vývozních úvěrů. Upozorňuje na rozdíly mezi příslušnými bankovními a pojistnými trhy a také na rozdíly mezi fungováním komerčních a státem podporovaných institucí. Analýzu konkurenčního prostředí na jednotlivých trzích doplňuje hodnocení regulace omezující činnost exportních úvěrových agentur s dopady na konkurenceschopnost českých vývozců. Čeští vývozci jsou v rámci vyspělých zemí částečně znevýhodněni na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na pojistném trhu byli částečně znevýhodněni na úrovni Evropské unie v době krize. Na trhu vývozního financování naopak mohou využívat nadstandardních služeb.

Článek pojednává o aktuálním vývoji a změnách v regulačním přístupu k oblasti finančních trhů. Zejména se zaměřuje na závěry procesu identifikace slabých stránek regulatorního prostředí, která v rámci Evropské unie byla provedena tzv. Zprávou de Larosièrovo skupiny a komentuje prováděnou implementaci v této zprávě obsažených doporučení. De Larosièrova zpráva identifikovala závažné nedostatky ve stávajícím systému finanční regulace v EU. Existuje jednotný trh s přeshraničními službami, nicméně dohled zůstává nejednotný a často nekoordinovaný. Vybudování silnější finančního sektoru v EU v budoucnosti bude vyžadovat vyšší konvergenci mezi členskými státy. Jednou z regulačních reakcí EU je zřízení, mimo jiných, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropské rady pro systémová rizika, ovlivňující i odvětví pojišťovnictví. Tento článek se pokouší identifikovat, zda probíhající změny v ekonomickém systému (globalizace či konsolidace) jsou dostatečnýmdůvodempro zvýšení regulace v odvětví pojišťovnictví, dále zohledňuje rizika (včetně systemických), kterým vůbec mohou pojišťovny čelit. Závěrem jsou zmíněny změny prováděné s ohledem k individuální regulaci pojišťoven a očekávaný vývoj v regulačních tendencích.

Článek je zaměřen na vybrané ukazatele pojistného trhu v České a Slovenské republice, pomocí nichž jsou pojistné trhy analyzovány v letech 1993 - 2010. Časové období je zvoleno od roku 1993, protože v tomto roce byla rozdělena Česká a Slovenská Federativní Republika na dva samostatné státy a oba pojistné trhy se rozvíjejí odděleně a samostatně. Cílem článku je nalézt hlavní rozdílnosti ve vybraných ukazatelích českého a slovenského pojistného trhu v časovém období 1993-2010. K tomu je použita metoda analýzy a komparace dle ukazatelů předepsané pojistné a pojištěnost. Důraz je kladen na předepsané pojistné celkové, předepsané pojistné neživotního pojištění, předepsané pojistné životního pojištění, pojištěnost vztaženou k hrubému domácímu produktu a pojištěnost vztaženou na jednoho obyvatele. Základní rozdílnosti jsou zjištěny především v meziročních změnách předepsaného pojistného, v podílu životního a neživotního předepsaného pojistného na celkovém předepsaném pojistném a v pojištěnosti vztažené k životnímu a k neživotnímu pojištění.

Finanční krize odkryla významné nedostatky v systému řízení rizik finančních institucí. Hlavní kritika směřuje do neadekvátního zacházení s inovativními finančními produkty s nedostatečným krytím kapitálem jejich tržních rizik, neadekvátním oceněním těchto produktů s významnou závislostí na externím ohodnocení ratingovými agenturami, netransparentním vypořádáním těchto produktů prostřednictvím OTC, neadekvátním řízení kolaterálu v kombinaci se zaujímáním vysoké finanční páky v těchto pozicích a nezdravých koncentracích na několik málo protistran. Navrhované změny v regulaci odstraňují hlavní nedostatky v systému řízení rizik, jakými jsou přísnější postupy pro řízení rizika likvidity, celkové zvýšení kapitálových požadavků a transparentnosti u kreditních derivátů, sekuritizací, odbourání uznatelnosti hybridního a konvertibilního kapitálu z Tier 1 kapitálu; přísnější požadavky na rizikové modely v kombinaci s požadavky na provádění stresového testování pro zabezpečení kapitálového pokrytí extrémních tržních událostí.

Článek se zabývá změnami v integračních procesech na finančním trhu, speciálně na trhu bankovním a pojistném. Trend bank a pojišťoven směrem k bankopojištění přinesla synergické efekty a mezisektoriální stabilizaci. Občasné každé země mají různé představy ohledně finančních produktů a služeb. Ačkoli bankopojištění vytváří na trhu zcela nový prostor, nelze očekávat, že jeho popularita v budoucn vzroste.

Článek analyzuje současnou finanční krizi jako výsledek předchozí expanze úvěrů a poskytování hypotéčních úvěrů nad rámec tolerování tržních principů. Vznik finančních problémů je spojen s finančními inovativními instrumenty, v sekuritizované podobě. Za pomocí těchto instrumentů bylo možné bez bariér státní regulace, aby bankovní sektor získal nový soukromý kapitál a obnovil úvěrovou aktivitu. Autoři ukazují na roli investičního bankovnictví a ratingových agentur v tomto procesu. Zvláštní pozornost je věnována vlivu finanční krize na pojišťovnictví. Krize v pojišťovnictví se projevuje jako důsledek dvou vlivů: jednak riskantnějších strategií pojistitelů v konstrukci pojistných produktů zahrnujících inovativní finanční produkty a jednak jako důsledek snížení hodnoty aktiv pojišťovny. Článek pojmenovává vliv otázky asymetrie informace na možné dopady na pojistitele v souvislosti s finanční krizí. Zabývá se regulatorními projekty (zejména Solvency II pro pojišťovací činnost) a jejich možným dopady na pojišťovací trh.

Článek se zabývá popisem českých institucí snižujících úvěrové riziko vývozních úvěrů. Analyzovanými institucemi jsou Exportní garanční a pojišťovací společnost a Česká exportní banka. Popisované aktivity těchto českých institucí jsou dány do obecného kontextu mezinárodního rámce exportního úvěrování a pojištění a exportní strategie České republiky na léta 2006-2010.

Článek pojednává o hledání vhodného modelu tržně konformní regulace na českých finačních trzích. Je diskutováno v současnosti v ČR platné uspořádní integrovaného dohledu nad finančními trhy v rámci ČNB. Dále jsou komentovány názory Světové banky na některé otázky corporate governance v pojišťovncitví a při ochraně spotřebitele na finančním trhu. Autoři jsou zastánci nezvyšování míry regulace na finačních trzích.

Udělení Nobelovy ceny vědcům za teoretický příspěvek k analýze trhů s asymetrickými informacemi oživilo diskuse o chování a rozhodování ekonomických subjektů v nejistých podmínkách. Protože pojišťovnictví je klasickým příkladem takových situací, slouží k ilustraci případů asymetrie, u klientů pojišťovny je předpoklad, že znají lépe svou expozici vůč riziku než pojistitel. Ve skutečnosti klient svou objektivní expozici nemůže apriori exaktně kvantifikovat, rozhodnutí je ovlivňováno psychologickými a sociologickým faktory. Pojistitel je lépe vybaven pro kalkulaci pojistného, zahrnující minulou zkušenost s využitím statistických zákonů s přihlídnutím k antiselekci rizik. Závěrečná část článku se zabývá regulací pojistných trhů v návaznosti na asymetrii informace mezi pojišťovnou a jejím klientem.