G20 - Financial Institutions and Services: GeneralNávrat zpět

Zásadní změny v daňových benefitech od r. 2024 vedou ke změně obchodních strategií firem distribuujících finanční produkty v režimu dlouhodobého investičního produktu. V odborné veřejnosti se nyní objevují návrhy na možnou regulaci vstupních poplatků placených u dlouhodobého investičního produktu. Příspěvek diskutuje možný vliv regulace ovlivňující výši provize za zprostředkování produktu na celkový objem prodeje produktu, který je zároveň státem podporován. Vlivu regulace penzijních produktů na fungování trhu s těmito produkty se v minulosti ve svých publikacích zabývali např. autoři Šindelář a Erben (2017) a dále Musílek (2018). Ve svém příspěvku se věnuji paradoxu regulace provizí u jinak státem podporovaných produktů a samoregulační funkci vstupních poplatků na nastavení výše provize. Úvodní část příspěvku je věnována porovnání produktů spoření na stáří z pohledu obchodní strategie distribučních společností. Následuje porovnání vlivu dvou základních forem vstupních poplatků. V závěrečné části jsou rozebírány další souvislosti možné regulace vstupních poplatků.

Tento článek předkládá analýzu výkaznictví uhlíkové stopy českých bank a pojišťoven v letech 2019-2021. Výsledky analýzy vycházejí ze zjištění získaných metodou kvantitativní obsahové analýzy s návazným kvalitativním výzkumem formou interview se zástupci vybraných firem. Cílem práce bylo zdokumentovat stav výkaznictví udržitelného rozvoje (ESG) ve finančním sektoru pomocí evidence jejich deklarace k udržitelnosti, konkrétně formou publikování jejich přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů a deklarace závazku k udržitelnému financování. Práce potvrdila předchozí zjištění, že velké firmy se zahraniční majetkovou účastí se tématu ESG věnují častěji než ryze lokální a malé firmy, ale pouze nejvýznamnější banky a pojišťovny ČR vykazují formou GHG Protokolu. Práce předložila i pohled českých finančních firem na udržitelné financování, kterému firmy ve své externí komunikaci věnují čím dál větší pozornost. Práce nicméně potvrzuje předchozí výzkumy, že přetrvává všeobecný problém s porovnatelností vykazovaných údajů a nejednotností metodik.

Příspěvek diskutuje problematiku regulace a dohledu distribuce finančních produktů, která byla zahájena článkem autorů Šindeláře a Erbena (2017). Úvodní část článku se zaměřuje na podstatné závěry z výše uvedeného článku. Dále je v příspěvku věnována pozornost prohloubení rozboru cílů regulace, a to zejména v oblasti výskytu informační asymetrie. V následující části příspěvku je zpochybňováno tzv. komplexní pojetí regulace. V závěrečné části příspěvku jsou pak rozebrány podrobnější souvislosti důchodové reformy ve formě II. pilíře a její dopad na III. pilíř důchodového systému v České republice.

Článek je zaměřen na teoretickou a praktickou dimenzi třetí generace regulačních standardů Basilejského výboru. Implementace nových pravidel se ukazuje složitější, než se původně předpokládalo. Výzkum soudobé teorie bankovní regulace se zaměřuje především na čtyři oblasti, kterými jsou: faktory určující cenu bankovního kapitálu, kanály přenosu bankovních krizí, design záchranné sítě a optimální míra regulace. Praktický vývoj regulace není vždy v souladu s doporučeními ekonomické teorie, protože podoba regulatorního rámce podléhá lobbistickým tlakům různých zájmových skupin, včetně samotných bank. Cílem tohoto článku je upozornit na hlavní směry současného teoretického výzkumu a výzvy, které před vývojem bankovní regulace stojí. Hlavní pozornost je věnována kapitálové přiměřenosti, morálnímu hazardu a daňovému zvýhodnění dluhového financování. Je zkoumán dopad změn kapitálové přiměřenosti, daňové politiky a deregulace na stabilitu obchodních bank.

Problémy současné světové ekonomiky mají svůj převažující původ ve skutečnosti, že v globální době neumíme dostatečně kognitivně zvládnout komplexitu současného složitého (ekonomického) světa s výraznými prvky "nespoutané" nahodilosti. Způsob, jak využít matematiku v rámci ekonomické vědy není efektivní, přitom stejné tvrzení platí o "přístupech založených na riziku". Snaha o rigorositu a o ní se opírající normativní hospodářské predikce postavily na okraj zájmu ekonomů závažné problémy etiky. Krize vyvolala politický tlak na extenzitu regulace. Dilema je: podporu přirozenému korektnímu hospodářské prostředí nebo silnou regulací omezit neetické chování. Překonání naší kognitivní insuficience a nalezení nového paradigma s očekáváním živelné náhodnosti je velmi akutní.