G2 - Financial Institutions and ServicesNávrat zpět

Příspěvek pojednává o negativních dopadech některých aspektů státní regulace (regulatorní arbitráž, relativní pře-regulace a pod-regulace) na chování ekonomických aktérů v rámci distribuce finančních produktů. Prostřednictvím tří případových (životní pojištění, neveřejné nabídky dluhopisů, penzijní spoření) jsou ilustrovány případy, kdy státní zásahy určitého typu vedly k deformaci fungování cílového trhu a k celkově negativnímu dopadu na koncové zákazníky. Jakkoliv nelze popřít dílčí selhání i na straně regulovaného trhu jako takového, provedená pozorování ukazují, že zejména regulatorní arbitráž mezi jednotlivými sektory finanční industrie je významným stimulátorem distribuční aktivity, která může být do budoucna zdrojem systémového rizika pro celý trh.

V souvislosti s finanční krizí se objevily rovněž návrhy na obnovení role zlata v peněžním systému. Šlo především o možnost jeho využití jako nominální kotvy nebo aktiva, na které by byly vázány měnové kursy nejvýznamnějších a nejpoužívanějších měn. V článku jsou tyto a další možnosti analyzovány. Jsou popsány různé historické formy peněz a zlatého standardu a s pomocí konkrétních číselných údajů je analyzována potenciální role zlata ke krytí emitovaných peněz. Podle názoru autora patří význam zlata v měnovém systému nevratně do historie.

Článek podává přehled institucionálního uspořádání finanční regulace a dozoru. Finanční trhy alokují volné finanční prostředky od přebytkových k deficitním jednotkám prostřednictvím vytváření a obchodování finančních instrumentů. Finanční trhy se skládají z dílčích finančních segmentů, které se specializují na jednotlivé druhy finančních instrumentů a různé skupiny zákazníků. Finanční instituce se však postupně přetvářejí na finanční konglomeráty. Existují čtyři základní důvody finanční regulace (bezpečnost a důvěryhodnost finančních institucí, stabilita finančního systému, zajištění efektivního a konkurenčního prostředí, ochrana finančních spotřebitelů). Existuje více modelů institucionálního uspořádání finanční regulace a dozoru (jednotný model, odvětvový model, model v rámci centrální banky, funkcionální model). Vznik finančních konglomerátů podporuje integraci dozorových institucí, a to mimo centrální banku. Institucionální uspořádání však automaticky nezajišťuje efektivní regulaci a dozor. Efektivní dozor předpokládá nezávislou a transparentní instituci, vybavenou kvalitními zaměstnanci a vynucovacími pravomocemi, podporující rozvoj finančního trhu.