G12 - Asset Pricing; Trading Volume; Bond Interest RatesNávrat zpět

V článku jsou popsány postupy, jakými lze oceňovat potenciální či vzniklé pohledávky a závazky, jejichž velikost závisí na úrokových sazbách (referenčních úrokových sazbách - např. 1M USD LIBOR) či referenčních měnových kurzech. V článku je popsán postup, jakým lze oceňovat podmíněné toky plateb mající charakter úrokových či měnových OTC opcí. Čtenáři jsou přiblíženy postupy pro odhad forwardových úrokových sazeb a forwardových měnových kurzů a je ukázáno, jakým způsobem lze odhadnuté forwardové úrokové sazby a forwardové měnové kurzy použít při ocenění OTC opcí - evropských a amerických měnových call a put opcí, asijské (průměrné) úrokové opce a úrokového cap a floor. Dále je ukázán způsob, jakým lze přistupovat k ocenění třídy tzv. úrokových a měnových forwardů a úrokových a měnových futures. V práci uvedené postupy nevyžadují používání binomického ani Black-Scholesova modelu oceňování opcí, což velmi usnadňuje používání v článku uvedených oceňovacích postupů.

V článku je popsán postup, jakým lze oceňovat dluhopisy předčasně splatitelné (svolatelné) ze strany emitenta dluhopisu (angl. callable bonds) a ze strany majitele (angl. puttable bonds) bez nutnosti používání postupů založených na modelování vývoje pohybu úrokových sazeb a na používání binomického či Black-Scholesova modelu oceňování opcí, pouze s využitím funkcí min a max. V práci je dále ukázáno, jakým způsobem lze přistupovat k oceňování diskontovaných dluhopisů, které v sobě obsahují zřetězené call (put) opce - tj. k oceňování dluhopisů, kdy si emitent (majitel) dluhopisu může dle své volby zvolit jednorázovou výplatu jmenovité hodnoty dluhopisu v předem daném časovém okamžiku v budoucnu. Pozornost je rovněž věnována zobecnění opce spočívající ve svolatelnosti dluhopisu na další typy opčních práv na toky plateb spojených s existencí dluhopisů včetně tzv. strukturovaných produktů. Jde především o ocenění variantních toků plateb, které nastávají na základě současné volby toků plateb ze strany majitele dluhopisu a současně na základě volby toků plateb ze strany emitenta dluhopisu.

Práce analyzuje v teoretické rovině způsoby ocenění úrokových swapů (IRS) a poskytuje oceňovací vzorce, jimiž lze ocenit standardní a amortizovaný úrokový swap v podnikové praxi. A to jak v okamžiku jeho uzavření a tak i pro potřeby přecenění úrokového swapu, který byl uzavřen v minulosti. Práce zmiňuje rovněž potíže, s jakými se lze setkat při snaze zachytit úrokový swap v podvojném účetnictví. Zejména jde o potíže se zachycením swapu jako investičního nástroje s "nulovou" cenou v aktivech či zvětšování bilanční sumy v případech, kdy je úrokový swap zachycen jako dvojice operací "nakoupený dluhopis" a "emitovaný dluhopis".

Studie se zabývá analýzou empiricky sledovaného negativního vztahu mezi výnosnosti akciových trhů a mírou inflace. Tento poznatek je totiž v rozporu se standardním pohledem na akcie jako instrument zajišťující majetek proti růstu cen. Práce se snaží shrnout základní teoretická vysvětlení tohoto vztahu a na empirických datech replikuje pro případ Spojených států amerických a České republiky dřívější studii vysvětlující vztah pomocí řetězce fiskálních a monetárních příčin. Pro analýzu byla využita standardní korelační a regresní analýza. Výsledky studie ve své většině nepotvrdily dřívější závěry o možném vysvětlení negativního vztahu akciové výnosnosti a inflace pomocí uvedených příčin.

Obsah posuzovaného článku je zaměřen na rozpracování kategorie hraniční hodnoty, která je zde chápána jako veličina s více dimenzemi. V rámci přípravy na jednání o prodeji podniku si partneři musejí vyjasnit nejen hraniční cenu, ale i ostatní vyjednávací parametry, a to tak, aby se jejich blahobyt v případě uskutečnění transakce pokud možno zvýšil oproti situaci, kdyby transakci neuskutečnili. V této obecné poloze má model hraniční hodnoty pouze teoretický význam, ale lze jej chápat jako první krok k dalšímu rozvinutí teorií Kolínské školy.

Článek se zabývá několika praktickými problémy, se kterými se potýkají oceňovatelé podniků. Jsou to výběr relevantního trhu pro odhad budoucího ekonomického vývoje podniku, vazba mezi strategickou a finanční analýzou podniku, vztah mezi výší odpisů a investic v budoucích letech, rozhodování mezi oceněním na omezenou a neomezenou dobu, návrh na nižší diskontní sazbu pro nejbližší roky pro perspektivní podniky a upozornění na úskalí regresní analýzy pro vyjádření vztahu mezi ekonomickým vývojem podniku a vývojem relevantního trhu. Autor varuje před zjednodušováním, se kterým se setkal v některých oceňovacích posudcích.

Zavedení nového oceňování reálné hodnoty do finančního účetnictví a výkaznictví v posledním desetiletí 20. století je důsledkem vývoje účetní praxe. Tendence zavádět používání reálné hodnoty i do účetnictví pro malé a střední podniky přináší zásadní překážky. Text obsahuje závěry zveřejněné IASB z připomínkového řízení ke standardu z hlediska používání reálné hodnoty, který je podpořen výsledky z testování aplikovatelnosti standardu pro malé a střední podniky (SME IFRS) na vybraných účetních jednotkách ve Finsku. V důsledku řešení finanční krize v USA má US SEC oprávnění ze zákona pozastavit platnost používání standardu FASB na oceňování reálnou hodnotou, pokud to bude nezbytné nebo vhodné učinit ve veřejném zájmu a v souladu s ochranou investorů.

Článek poukazuje na nevyhovující třídění nehmotného majetku v Mezinárodních oceňovacích standardech, především protože nehmotný majetek je tříděn na dílčí položky, které jsou obtížně samostatně ocenitelné. Na podporu tohoto zjištění uvádí stručný výtah z článku v časopise Virginia Law Review, ve kterém američtí autoři ukazují, že základní formy duševního vlastnictví spolu ekonomicky úzce souvisejí a tento vztah trvá nejen během zákonné ochrany, ale i po jejím skončení. Tím podpořili kritiku současného stavu oceňování i návrhy na úpravy, které jsou ve třetí části článku. Ty spočívají v tom, že by oceňovatelé nehmotného majetku měli sestavit maticovou tabulku vztahů mezi formami nehmotného majetku a ocenit ty formy, ve kterých se uplatňují největší vlivy ostatních forem nehmotného majetku s tím, že budou oceněny současně.

Tento článek se zabývá podstatou a výší HML a SMB prémií z hlediska přehledu dosavadní literatury k tomuto tématu. Můžeme říci, že téma, ač poměrně nové, si již získalo dost pozornosti celá řada autorů potvrdila existenci těchto prémií. Zůstává však otázkou jejich podstata, či spíše, zda v případě HML prémie nejde o falešnou kauzalitu. I když řada autorů nachází úzkou souvislost mezi rizikovostí a HML prémií, není názor na tento fenomén jednotný a zejména v případě HML prémie se vede stále diskuse. Jako velmi zajímavý metodologický nástroj pro zkoumání podstaty HML prémie se jeví implikované náklady kapitálu.

V příspěvku jsou analyzovány různé typy durace,což je míra reakce ceny dluhopisu na změnu úrokových sazeb, přičemž se zkoumají jednotlivé faktory, které ovlivní její výši a tím i změnu ceny v důsledku změny úrokové sazby. Jsou diskutovány různé přístupy k výpočtu durace a ukázán její význam pro řízení portfolia dluhopisů.

Technická analýza je metoda, která na základě studia grafů znázorňujících minulý vývoj na trhu prognózuje budoucí kurzové pohyby a trendy na trhu. Technickými analytiky jsou pro predikci budoucích kurzových pohybů využívány historické informace o kurzech, objemech obchodů a indexech. Technická analýza je subjektivní "umění" nebo dovednost, jejíž úspěch závisí velkou měrou na analytikově zkušenosti. Technická analýza je založena na třech základních principech: 1. Trh diskontuje všechno. 2. Existují vzory a 3. Historie se opakuje. Techničtí analytici mohou vybírat ze široké palety nástrojů a technik technické analýzy. Všechny nástroje technické analýzy je možné rozdělit do dvou skupin. První z nich obsahuje různé druhy grafů a druhá z nich je vytvořena z technických indikátorů. Existuje několik typů v Evropě a v Americe méně známých grafů technické analýzy jako např. Kagi Chart, Three Line Break Chart a Renko Chart. Tyto typy grafů mohou být úspěšně využity k identifikaci změny trendu na kapitálových, komoditních a devizových trzích. Základní principy kreslení těchto typů grafů jsou specifické, nicméně velice přehledné. Jejich základní principy vycházejí z japonské filosofie.