G11 - Portfolio Choice; Investment DecisionsNávrat zpět

Článek se zaměřuje na porovnání výkonnosti tuzemských aktivně spravovaných fondů s ETF, neboli Exchange traded funds, což jsou fondy, které se obchodují na burze a zpravidla si kladou za cíl sledovat vybraný index. Článek porovnává aktivně spravované fondy a ETF jak z pohledu výnosu, tak i volatility. Sleduje průměrný výnos, Sharpe ratio, Betu, Jensen alfu a Treynor ratio. Cílem tohoto článku je podrobně analyzovat a empiricky zhodnotit, zda aktivně spravované investiční fondy, které jsou řízeny portfolio manažery s cílem dosáhnout nadprůměrných výnosů, dokáží v dlouhodobém horizontu překonat výnosnost pasivně spravovaných fondů, tedy indexových fondů a ETF, které sledují vývoj určitého trhu nebo sektoru bez aktivního zásahu manažerů. Důraz bude kladen na empirická pozorování, tedy skutečné historické výsledky, namísto teoretických úvah, aby bylo možné co
nejobjektivněji posoudit, zda aktivní správa přináší investorovi vyšší přidanou hodnotu oproti pasivnímu investování, které se spoléhá na dlouhodobý růst trhu.

Článek při příležitosti úmrtí H. M. Markowitze, nositele Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, předkládá jeho stručný životopis spojený s tvorbou moderní portfoliové teorie, řídkých matic a programovacího simulačního jazyka SIMSCRIPT.

Tento příspěvek se zaměřuje na odvětví hedgeových fondů, jejich specifika, vliv na finanční systém a zejména na výnosnost, riziko a výkonnost produkované tímto odvětvím. Pro měření výnosu, rizika a výkonnosti hedgeových fondů a dalších zkoumaných tříd aktiv byly použity měsíční výnosy, směrodatná odchylka a Sharpeův poměr. Uvažovány byly časové periody 1997-2016 a 2000-2016. Odvětví hedgeových fondů v porovnání s akciovým trhem, trhem se zlatem a celkovým trhem s komoditami přineslo ve sledovaném období výrazně vyšší výnos při nižším riziku. Mezi hedgeovými fondy se v uplynulých letech jako dvoudimenzionálně nejvýkonnější jevily v krátkém a dlouhém období menší fondy spravující aktiva do 100 mil. USD, ve středním období pak největší fondy spravující aktiva nad 1 mld. USD. Z hlediska geografické alokace aktiv nejvyšší dvoudimenzionální výkonnost vykázaly ve středním a dlouhém období fondy alokující aktiva na trhy Severní Ameriky.

Koncept racionálního jedince měl dosud ve finanční teorii zásadní význam. Zastánci behaviorálních financí však tvrdí, že investoři jednají iracionálně, což způsobuje distorze ve vývoji finančního trhu, jež však nejsou samovolně napravovány. Tento příspěvek se zaměřuje na problematiku porušování základních axiomů racionality v chování investorů v důsledku působení behaviorálních předsudků. V článku je představena podstata šesti behaviorálních předsudků, pomocí dotazníkového šetření je prozkoumáno jejich působení a následně formulováno několik doporučení k eliminaci vlivu těchto předsudků.

Tento příspěvek rozebírá různé přístupy k alokaci úspor domácností ve vybraných vyspělých státech. Diskutujeme nejen podstatné charakteristiky finančních instrumentů, ale pozornost je zejména věnována vlastnímu rozboru struktury finančních aktiv domácností v USA, Velké Británii, Německu, Itálii a Japonsku. V závěrečné části příspěvku jsou diskutovány nejdůležitější faktory odlišnosti struktury finančních aktiv domácností ve zkoumaných vyspělých státech. Tato rozdílná struktura finančních portfolií domácností v analyzovaných státech je pravděpodobně způsobena nejen celkovou hodnotou jejich majetku a příjmů, kolísavostí výnosů finančních instrumentů, rizikovou aversností a likviditou finančních instrumentů, ale také i zvoleným modelem důchodového systému, demografickou strukturou, účinností ochrany práv vnějších investorů, finanční gramotností a tradičními vzorci chování obyvatel.

Text presentuje parametry deseti portfolií složených dle historického rizika v období 1999-2012 na německém akciovém trhu. Portfolia s nízkou volatilitou, resp. nízkým faktorem β, jsou schopny dosáhnout stejné/vyšší výkonnosti v porovnání s akciovým trhem při nižší volatilitě. Nejrizikovější akcie naopak zcela propadly ve srovnání s ostatními investicemi. Podobné výsledky je možné pozorovat i na rizikově očištěné bázi.

Článek se zabývá problematikou ocenění akciových trhů v průběhu nedávné finanční krize optikou FED modelu. Ačkoli tento model má poměrně dobrou vypovídací schopnost na historických datech od roku 1979 do roku 2002, jeho predikční schopnost v průběhu poslední finanční krize, která nastala v letech 2007 až 2009, se značně zhoršila. V předkládané studii jsou rovněž nastíněny vybrané modifikace FED modelu a analyzována jejich predikční schopnost identifikovat finanční krizi a diskutovány ekonomické fundamenty, které zapříčinily zhoršení vypovídací hodnoty modelu. Příspěvek se rovněž zabývá teoretickými nedostatky FED modelu.

Práce se zabývá analýzou vlivu počasí na obchodování na českém a americkém akciovém trhu. Vychází přitom z konceptu behaviorálních financí, které analyzují vliv psychologie na investorské rozhodování. Pomocí binárního rozdělení je zkoumán především vliv výskytu atmosférických jevů v podobě sněžení, deště a mlhy na výnosnost trhu jako celku. Výsledky výzkumu prokazují vliv těchto jevů na výnosnost pouze v minoritním počtu případů. Zkoumán byl také vliv podzimního období na psychologii investorů a tedy na výnosnost. Analýza nevyvrátila tuto posloupnost pouze v případě českého akciového trhu. Výskyt sledovaných atmosférických vlivů rovněž nedokázal vysvětlit lednový a pondělní efekt.

Společensky odpovědné investování (SRI - Social Responsible Investing) představuje investice do firem, jejich cenných papírů, které dodržují základní myšlenky společenské odpovědnosti firem (CSR - Corporate Social Responsibility), nebo-li se jedná o firmy, které kromě zisku také myslí na oblast ekologickou, sociální a etickou. SRI investice jsou více zastoupeny na finančních trzích v západní Evropě, ale i v České republice může investor do těchto tzv. SEE fondů investovat, a to především prostřednictvím ČSOB a. s., která je v oblasti SRI investic významným zástupcem na českém finančním trhu. Článek se věnuje SRI problematice nejprve z pohledu teoretického vymezení, následuje přehled tohoto typu investování v zahraničí, a poté v podmínkách české ekonomiky.