F41 - Open Economy MacroeconomicsNávrat zpět

Od časů teorie kapitálové struktury Millera a Modiglianiho (1958, 1963) bojují akademici s náklady finanční tísně, resp. jejich zohledněním v cash flow teoriích kapitálové struktury. Kromě toho je většina dosavadních modelů statická. Zmiňme z nejnovějších příspěvků pouze Coopera a Nyborga (2006), Farbera, Gilleta a Szafarze (2006), trio Qi, Liu a Johnson (2012) nebo Fernándezovu (2004, 2007) analýzu prací jejich předchůdců. Tento článek přináší dynamický a rizikově konzistentní (ve smyslu výnosnosti jako ryze rostoucí funkce rizika), byť v otázce kvantifikace nákladů finanční tísně poněkud zjednodušený model, jehož hlavní výhodou je jednoduchost a pozorovatelnost všech jeho exogenních (vstupních) proměnných. Je však ještě zapotřebí provést vyjasnění vztahů mezi nominální a tržní hodnotou dluhu a empirický test modelu.