F34 - International Lending and Debt ProblemsNávrat zpět

Předložená stať je reakcí na změny v sestavování platební bilance, ke kterým došlo od roku 2009 v souvislosti se zavedením nového manuálu - Manuál platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí (BPM6). První část je věnována stručnému vývoji metodiky sestavování platební bilance. Dále jsou popsány hlavní změny v sestavování platební bilance podle BPM6, a je provedena komparace s předchozím manuálem BPM5, platným od roku 1993. Nový manuál klade důraz jak na stavové tak na tokové veličiny. Proto je věnována pozornost analýze vývoje investiční pozice vůči zahraničí, která zachycuje stavy aktiv a pasiv rezidentů dané země vůči nerezidentům, k určitému datu. Jsou diskutovány faktory, které ovlivňují vývoj salda investiční pozice vůči zahraničí ČR ve sledovaném období 2008 až 2015 a vliv nové metodiky na sledované veličiny. Pozornost je věnována i vývoji zahraniční zadluženosti, jak z hlediska vztahu k HDP, tak i z hlediska časového a jednotlivých sektorů. Rovněž jsou diskutovány faktory ovlivňující její vývoj.

Daň z finančních transakcí byla vybrána částí reprezentace Evropské unie ze škály možných daňových zátěží finančního trhu, o kterých se začalo diskutovat v souvislosti s následky finanční krize. Cílem stati bylo zabývat se daní z finančních transakcí v kontextu názoru vybraných teoretiků i představitelů praxe, představit škálu možných přístupů a detailněji se zaměřit na vybrané řešení a jeho rizika. V závěru jsou vyhodnoceny cíle, které s aplikací daně spojují její příznivci. Daň z finančních transakcí v sobě nemá stabilizující faktory, naopak lze očekávat v důsledku jejího zavedení ve vybraných státech Evropské unie posílení prvků nestability.

Prezentovaný příspěvek se věnuje teoretické analýze dynamiky čisté investiční pozice vzhledem k HDP a nákladů obsluhy negativní čisté investiční pozice z pohledu jejich základních determinant. Je analyzována situace, kdy je negativní čistá investiční pozice spojena čistými výnosy z investiční pozice. Následně je diskutováno, do jaké míry je tato situace možná i v případě tranzitivních ekonomik. Příspěvek poukazuje na významné rozdíly mezi postavením velkých rozvinutých a malých tranzitivních ekonomik z pohledu nákladů čisté investiční pozice. Z tohoto hlediska jsou diskutovány faktory v podobě postavení země jako čistého věřitele/dlužníka z titulu přímých zahraničních investic, pozice měny na zahraničním finančním trhu, exogenity úrokových výnosností zahraničních aktiv a pasiv a v neposlední řadě významu akumulace devizových rezerv centrální banky na celkové bilanci zahraničních aktiv, resp. postavení cizoměnových úvěrů na straně zahraničních pasiv.