F33 - International Monetary Arrangements and InstitutionsNávrat zpět

Předložená stať se nejprve zabývá prvním členstvím Československa v Mezinárodním měnovém fondu v letech 1945 - 1954 a popisuje okolnosti našeho vyloučení z této instituce. Československo patřilo mezi zakládající země bretton-woodských institucí a naše postavení v MMF bylo zpočátku velmi dobré. Změna politické i ekonomické orientace po únoru 1948 vedla k postupnému zhoršení našich vztahů s MMF, které nakonec vedly k našemu vyloučení z obou institucí. Další část statě je věnována postavení České republiky v MMF od obnovení jejího členství v roce v roce 1990. Od té doby se naše pozice v této instituci změnila. Z příjemce finanční a technické pomoci jsme se stali věřiteli MMF a podílíme se i na poskytování technické pomoci. Naše devizová expozice vůči MMF roste a tím se zvyšuje i možné riziko nesplacení takto investovaných prostředků.

Předložená stať se zabývá SDR emitovanými Mezinárodním měnovým fondem počátkem sedmdesátých let. Jde o rezervní aktivum, jehož emise měla snížit závislost tvorby devizových rezerv na zásobách zlata a platební bilanci USA. Po rozpadu bretton-woodského měnového systému se SDR měly stát základním rezervním aktivem, pomocí kterého by bylo možné kontrolovat a regulovat mezinárodní likviditu. Záměrem příspěvku je analyzovat jejich dosavadní roli v mezinárodním měnovém systému a ukázat na problémy, které brání tomu, aby mohly plnit všechny funkce světových peněz a stát se tak globální měnou, na které by spočíval mezinárodní měnový systém. Pozornost je věnována i charakteristice mechanismu alokace a použití SDR a rovněž principu stanovení jejich hodnoty a úrokové sazby

Předložená stať se zabývá Mezinárodním měnovým fondem jako jednou z nejvýznamnějších nadnárodních institucí, jejímž prioritním cílem bylo přispět k dosažení mezinárodní měnové stability. Od jeho založení se rozložení moci a ekonomické síly posunulo směrem k dynamicky se rozvíjejícím ekonomikám jako je Brazílie, Indie, Rusko a hlavně Čína, a tato situace by měla být reflektována i na půdě Fondu. Hlavní pozornost je v textu proto věnována realizované reformě členských kvót, od kterých je odvozena hlasovací síla a tím i vliv v této instituci. Na základě údajů o podílu zemí G8 a G20 na světovém HDP, světovém vývozu a devizových rezervách je analyzován vztah mezi ekonomickou silou těchto zemí a jejich zastoupením v řídících orgánech Fondu. Současně je v textu věnována pozornost i dalším již realizovaným a nově připravovaným reformním krokům, směřujícím k rozvíjení strategie prevence finančních krizí. Realizace v textu akcentovaných opatření by nesporně přispěla k zvýšení legitimity této instituce, a k naplňování jejího soudobého poslání. Tak by mohla plně obhájit své místo v mezinárodním měnovém systému.

Předložená stať se zabývá posouzením možných rizik vstupu ČR do kursového mechanismu ERM II, a to jednak na základě zhodnocení samotného mechanismu ERM II a také na základě zkušeností jiných zemí, které jím prošly, anebo v něm setrvávají. Stať je rozdělena do třech částí. První je věnována komparaci kursového mechanismu ERM II s kursovým mechanismem EMS a interpretaci plnění kriteria kursového stability Komisí ES a Evropskou centrální bankou. Ve druhé části jsou popsány zkušenosti dvou zemí s účastí v ERM II. Pro tyto účely bylo zvoleno Dánsko, které setrvává v kursovém mechanismu od samého počátku jeho fungování a Slovensko, které bylo v ERM II zapojeno pouze po nezbytnou dobu před přijetím eura. Třetí část hodnotí možná rizika vstupu ČR do ERM II.

Předložená stať se zabývá Mezinárodním měnovým fondem, který hraje důležitou roli v mezinárodním měnovém systému a svými aktivitami přispívá k dosažení mezinárodní měnové stability. Kromě charakteristiky základních principů, cílů a mechanismů fungování této instituce, je pozornost věnována především probíhající reformě členských kvót a problémům, které ji provázejí. Tyto problémy jsou odrazem chybějící politické vůle hospodářsky vyspělých zemí, vzdát se svého vlivu v této instituci. Obsahem stati jsou i další navrhované reformní kroky, které je nezbytné realizovat v zájmu zvýšení transparentnosti Fondu a jako předpoklad efektivního plnění nových úkolů, které přináší globalizace světové ekonomiky.

Článek se zabývá dohledem finančního trhu. Diskutuje navrhované změny na úrovni Evropské unie. Argumenty pro a proti chystaným změnám hledá v analýze vývoje integrace evropských finančních trhů. Diskutuje možnosti, které poskytoval tzv. Lamfalussyho proces a konfrontuje je s doporučeními Larosiérovy zprávy. Poukazuje na klíčový problém dohledu - nadnárodní finanční skupiny.