F21 - International Investment; Long-term Capital MovementsNávrat zpět

Příspěvek si klade za cíl určit determinanty a specifika, které formují bilanci prvotních důchodů platební bilance. Analýza je provedena dle dostupnosti dat pro všechny země světa za období 1980–2016 za pomoci panelové regrese. Text se opírá o teorie mezinárodního pohybu výrobních faktorů. Mezi specifika ovlivňující vývoj bilance patří skladba čistých zahraničních aktiv, která je do jisté míry ovlivněna vyspělostí ekonomiky a statusem rezervní měny. Svoji roli hrají též důchody z mezinárodního pohybu výrobního faktoru práce, které výrazně ovlivňují bilanci prvotních důchodů rozlohou malých ekonomik a některých ekonomik středně a více vyspělých.

Předložená stať je reakcí na změny v sestavování platební bilance, ke kterým došlo od roku 2009 v souvislosti se zavedením nového manuálu - Manuál platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí (BPM6). První část je věnována stručnému vývoji metodiky sestavování platební bilance. Dále jsou popsány hlavní změny v sestavování platební bilance podle BPM6, a je provedena komparace s předchozím manuálem BPM5, platným od roku 1993. Nový manuál klade důraz jak na stavové tak na tokové veličiny. Proto je věnována pozornost analýze vývoje investiční pozice vůči zahraničí, která zachycuje stavy aktiv a pasiv rezidentů dané země vůči nerezidentům, k určitému datu. Jsou diskutovány faktory, které ovlivňují vývoj salda investiční pozice vůči zahraničí ČR ve sledovaném období 2008 až 2015 a vliv nové metodiky na sledované veličiny. Pozornost je věnována i vývoji zahraniční zadluženosti, jak z hlediska vztahu k HDP, tak i z hlediska časového a jednotlivých sektorů. Rovněž jsou diskutovány faktory ovlivňující její vývoj.

Proces transformace tržních ekonomik je neodmyslitelně spojen s přílivem zahraničního kapitálu, který nahrazuje chybějící domácí zdroje. To se týká i české a slovenské ekonomiky, kam od počátku devadesátých let připlýval kapitál především ve formě přímých zahraničních investic. Předložená stať je věnována komparaci vlivu těchto investic na vnější rovnováhu z pohledu platební bilance v obou sledovaných zemích po jejich vstupu do EU. Zabývá se dopadem výnosů z přímých zahraničních investic na pasivní saldo běžného účtu platební bilance a způsoby jeho krytí z hlediska dopadu na vnější rovnováhu. Pozornost je věnována i komparaci vývoje celkové zahraniční zadluženosti obou zemí, jak z hlediska objemu tak i struktury zahraničního dluhu.

Cílem statě je poukázat na možná metodologická úskalí sestavování platební bilance a ukázat na vliv přímých zahraničních investic na vnější ekonomickou rovnováhu země. Stať je rozdělena do třech částí. První část je věnována stručnému vývoji metodiky platební bilance s poukazem na hlavní změny, které byly obsahem jednotlivých manuálů. Druhá část je věnována analýze vlivu přímých zahraničních investic na běžný a finanční účet platební bilance. Závěrečná část se zabývá vypovídací schopností ukazatelů vnější ekonomické rovnováhy.

Priame zahraničné investície sú vo všeobecnosti považované za jeden z faktorov pozitívne vplývajúcich na ekonomický vývoj krajiny, do ktorej plynú. V súvislosti s hodnotením dopadov priamych zahraničných investícií na ekonomický vývoj krajiny, je kľúčovou otázkou či priame zahraničné investície vťahujú alebo vytláčajú domáce investície. Cieľom tohto článku je skúmať či priame zahraničné investície vo vybraných krajinách Balkánu vťahujú alebo vytláčajú domáce investície. Za týmto účelom je použitý teoretický model investícií, ktorý zahŕňa priame zahraničné investície ako exogénnu veličinu. Testované boli dáta pomocou panelovej regresie za časové obdobie 1993 - 2009 a následne za časové obdobie 1993 - 1999 a 2000 - 2009. Testovaním sme zistili, že za časové obdobie 1993 - 2009 a v oboch časových subperiódach 1993 - 1999 a 2000 - 2009 bol vo vybraných krajinách Balkánu preukázaný neutrálny efekt alebo efekt vytláčnia domácich investícií zahraničnými investíciami.

Prezentovaný příspěvek se věnuje teoretické analýze dynamiky čisté investiční pozice vzhledem k HDP a nákladů obsluhy negativní čisté investiční pozice z pohledu jejich základních determinant. Je analyzována situace, kdy je negativní čistá investiční pozice spojena čistými výnosy z investiční pozice. Následně je diskutováno, do jaké míry je tato situace možná i v případě tranzitivních ekonomik. Příspěvek poukazuje na významné rozdíly mezi postavením velkých rozvinutých a malých tranzitivních ekonomik z pohledu nákladů čisté investiční pozice. Z tohoto hlediska jsou diskutovány faktory v podobě postavení země jako čistého věřitele/dlužníka z titulu přímých zahraničních investic, pozice měny na zahraničním finančním trhu, exogenity úrokových výnosností zahraničních aktiv a pasiv a v neposlední řadě významu akumulace devizových rezerv centrální banky na celkové bilanci zahraničních aktiv, resp. postavení cizoměnových úvěrů na straně zahraničních pasiv.