E62 - Fiscal PolicyNávrat zpět

Globální finanční krize a následná evropská dluhová krize odhalily slabiny ve strukturálním nastavení fiskální politiky mnoha evropských zemí, ve kterých v minulé dekádě došlo ke značnému nárůstu veřejného dluhu. Zároveň byla přehodnocena a upravena fiskální pravidla, která jak se ukázalo, nekladla dostatečný důraz na stabilizační funkci fiskální politiky a vládám jednotlivých evropských zemí umožňovala procyklické nastavení fiskální politiky. Společně se zavedením nových fiskálních pravidel byly na území EU také zřízeny politicky nezávislé národní dohledové orgány v podobě fiskálních rad. Z provedené empirické analýzy dodržování fiskálních pravidel v zemích EU v letech 2002–2019 však vyplývá, že čtyři současně platná fiskální pravidla byla dodržována pouze z 55 %. Zároveň je zřejmé, že mezi zeměmi lze nalézt značné rozdíly z hlediska tendence k dodržování fiskálních pravidel. Dlouhodobější negativní důsledky pro fiskální politiku pak v roce 2020 zapříčinila pandemie COVID-19, v důsledku které došlo v zemích EU k průměrnému navýšení dluhu v poměru k HDP o více než 10 p.b.

Článek se zabývá reakcemi hospodářské politiky na vnější a vnitřní šoky. Je odezvou na současnou unikátní ekonomickou situaci způsobenou pandemií COVID-19, při které došlo ke kombinaci vnitřního i vnějšího negativního ekonomického šoku a bezprecedentnímu zastavení některých sektorů či odvětví. Je provedena komparace reakcí měnové a fiskální politiky po vypuknutí globální finanční krize v roce 2008 se současnou ekonomickou situací. U většiny zkoumaných států byla zjištěna rychlejší a silnější reakce hospodářské politiky na současnou pandemii oproti globální finanční krizi. Důvodem může být předpokládaný větší ekonomický propad způsobený abnormálním negativním šokem, ale také možná změna reakční funkce hospodářské politiky. Rychlejší dynamika a větší objem byl pozorován zejména v případě zásahů politiky fiskální, což odpovídá konsenzu autorů odborné literatury.

Cílem článku je ověřit, zda se v období krize 2008/2009 oproti předkrizovému období 2006/2007 statisticky významně změnily průměrné podíly hlavních skupin daní v zemích EU, a zda vývoj v daňových mixech odpovídal záměrům daňové politiky. Bylo zjištěno, že ke statisticky významnému růstu došlo u celkové daňové kvóty, u příspěvků na sociální zabezpečení byla zaznamenána statisticky významná změna, statisticky významný pokles byl zaznamenán u daní nepřímých. U daní přímých došlo také k poklesu, avšak ten celkově není statisticky významný. V rámci přímých daní došlo totiž k částečné eliminaci a vzájemnému vyrušení mezi jednotlivými daněmi, takže ačkoliv u daně z příjmu korporací se potvrdil statisticky významný pokles podílu na daňovém mixu, u osobní důchodové daně je statisticky nevýznamný růst. Změny v průměrném daňovém mixu zemí EU nejsou vždy v souladu s očekávání ve smyslu makroekonomických stabilizačních účinků daní.