E58 - Central Banks and Their PoliciesNávrat zpět

Článek se zabývá aplikací makroobezřetnostní politiky v České republice po téměř šestileté zkušenosti s určováním dílčích makroobezřetnostních cílů a výběrem odpovídajících nástrojů. Srovnává doporučenou metodiku Evropské rady pro systémová rizika s uplatňovanou metodikou České národní banky. Vybrané zdroje nestability a korespondující nástroje jsou rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří nástroje, které svým významem a dopadem podléhají velkým diskusím. Jde o proticyklickou kapitálovou rezervu a řízení rizik u retailových úvěrů zajištěných rezidenčními nemovitostmi. Druhou skupinu nástrojů reprezentuje kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika a kapitálová rezerva pro systémově významné banky, metodika pro omezení koncentrace svrchovaných expozic a bezpečnostní kapitálová rezerva

Článek v obecné rovině charakterizuje svrchované riziko a riziko přílišné koncentrace svrchovaných expozic v bilancích bank a na základě analýzy vývoje tohoto jevu ve sledovaném období v ČR, resp. dalších vybraných státech, posuzuje míru účinnosti postoje centrální banky ČR k tomuto potenciálnímu zdroji finanční nestability. Vzájemná provázanost bankovního sektoru a státu je vnímána jako významná a potenciálně riziková. Důvody souvisejí s mnoha vzájemnými vazbami, které mohou při nepříznivých změnách negativně ovlivnit stabilitu jednoho či obou sektorů s přesahem do reálné ekonomiky. Článek poukazuje na hlavní oblasti vzájemných vazeb mezi státním a bankovním sektorem, snaží se o jejich objasnění. Identifikuje příslušné zdroje nestability, které diskutuje.

Předložená stať je reakcí na změny v sestavování platební bilance, ke kterým došlo od roku 2009 v souvislosti se zavedením nového manuálu - Manuál platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí (BPM6). První část je věnována stručnému vývoji metodiky sestavování platební bilance. Dále jsou popsány hlavní změny v sestavování platební bilance podle BPM6, a je provedena komparace s předchozím manuálem BPM5, platným od roku 1993. Nový manuál klade důraz jak na stavové tak na tokové veličiny. Proto je věnována pozornost analýze vývoje investiční pozice vůči zahraničí, která zachycuje stavy aktiv a pasiv rezidentů dané země vůči nerezidentům, k určitému datu. Jsou diskutovány faktory, které ovlivňují vývoj salda investiční pozice vůči zahraničí ČR ve sledovaném období 2008 až 2015 a vliv nové metodiky na sledované veličiny. Pozornost je věnována i vývoji zahraniční zadluženosti, jak z hlediska vztahu k HDP, tak i z hlediska časového a jednotlivých sektorů. Rovněž jsou diskutovány faktory ovlivňující její vývoj.

7. listopadu 2013 Rada České národní banky rozhodla o započetí využívání měnového kurzu české koruny k euru jako dalšího nástroje k uvolňování měnových podmínek s cílem zabránit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle. Cílem této stati je přispět do diskuse o výše zmíněném rozhodnutí Rady ČNB a ukázat, že naše země má velmi špatné zkušenosti s deflací. V první části je definována deflace a její "dobrá" a "špatná" verze. Druhá část je věnována úsilí československé vlády zhodnotit měnu, což vyústilo do deflace spojené s hospodářskou recesí. Ve třetí části posuzuje vliv světové hospodářské krize z přelomu 20. a 30. let minulého století a konce klasického zlatého standardu na československou ekonomiku. Na závěr je zmíněna deflace z přelomu 20. století a její možné důsledky na měnovou politiku.

Prezentovaný příspěvek se věnuje teoretické analýze dynamiky čisté investiční pozice vzhledem k HDP a nákladů obsluhy negativní čisté investiční pozice z pohledu jejich základních determinant. Je analyzována situace, kdy je negativní čistá investiční pozice spojena čistými výnosy z investiční pozice. Následně je diskutováno, do jaké míry je tato situace možná i v případě tranzitivních ekonomik. Příspěvek poukazuje na významné rozdíly mezi postavením velkých rozvinutých a malých tranzitivních ekonomik z pohledu nákladů čisté investiční pozice. Z tohoto hlediska jsou diskutovány faktory v podobě postavení země jako čistého věřitele/dlužníka z titulu přímých zahraničních investic, pozice měny na zahraničním finančním trhu, exogenity úrokových výnosností zahraničních aktiv a pasiv a v neposlední řadě významu akumulace devizových rezerv centrální banky na celkové bilanci zahraničních aktiv, resp. postavení cizoměnových úvěrů na straně zahraničních pasiv.

Cílem příspěvku je systematicky vymezit problematiku centrálního bankovnictví v kontextu právního řádu na území České republiky. Práce se zabývá nejen legislativním rámcem vytváření suverénní měnové politiky Československa po roce 1918, ale především legislativním rámcem moderního pojetí centrálního bankovnictví v České republice po roce 1993. Práce vymezuje současné postavení a legislativní rámec činnosti centrální banky a poskytuje názor na budoucnost centrálního bankovnictví v souvislosti s harmonizačními procesy v rámci Evropského systému centrálních bank, budoucím legislativním rámcem a s faktickým výkonem zákonných funkcí centrální banky.

Článek se zabývá systémy pojištění depozit a na základě zahraničních zkušeností stanovuje principy efektivního systému pojištění depozit pro moderní bankovní systémy fungující v podmínkách globálních finančních trhů. Doporučuje model explicitního pojištění depozit s relativně širokou ochranou klientů, která je srovnatelná se systémy v zemích, kam mohou klienti relativně snadno převádět svá depozita.

Článek pojednává o hledání vhodného modelu tržně konformní regulace na českých finačních trzích. Je diskutováno v současnosti v ČR platné uspořádní integrovaného dohledu nad finančními trhy v rámci ČNB. Dále jsou komentovány názory Světové banky na některé otázky corporate governance v pojišťovncitví a při ochraně spotřebitele na finančním trhu. Autoři jsou zastánci nezvyšování míry regulace na finačních trzích.