E31 - Price Level; Inflation; DeflationNávrat zpět

Výsledky 1 až 3 z 3:

BRICS: Vzájemné souvislosti měnového kurzu, platební bilance a devizových rezerv - příklad Indie

BRICS: Interconnection of Exchange Rate, Balance of Payments and Foreign Exchange Reserve - the Example of India

Jaroslava Durčáková, Ondřej Šíma

Český finanční a účetní časopis 2015(1):6-35 | DOI: 10.18267/j.cfuc.434

Příspěvek se zaměřuje na kurzovou politiku Indie v období 1999-2013. V úvodní části seznamuje se specifiky indické ekonomiky. Tato specifika kromě tzv. Velké recese vedla k nižšímu výkonu indické ekonomiky po roce 2010. V další části je předmětem zájmu kurzová politika a devizový trh Indie. Třetí část analyzuje platební bilanci Indie a všímá si narůstajícího deficitu běžného účtu do roku 2012, který je v posledních pěti letech financován z větší části než dříve dluhovým kapitálem.

České zkušenosti s deflací

Czech Experience with Deflation

Jitka Koderová

Český finanční a účetní časopis 2014(4):17-30 | DOI: 10.18267/j.cfuc.420

7. listopadu 2013 Rada České národní banky rozhodla o započetí využívání měnového kurzu české koruny k euru jako dalšího nástroje k uvolňování měnových podmínek s cílem zabránit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle. Cílem této stati je přispět do diskuse o výše zmíněném rozhodnutí Rady ČNB a ukázat, že naše země má velmi špatné zkušenosti s deflací. V první části je definována deflace a její "dobrá" a "špatná" verze. Druhá část je věnována úsilí československé vlády zhodnotit měnu, což vyústilo do deflace spojené s hospodářskou recesí. Ve třetí části posuzuje vliv světové hospodářské krize z přelomu 20. a 30. let minulého století a konce klasického zlatého standardu na československou ekonomiku. Na závěr je zmíněna deflace z přelomu 20. století a její možné důsledky na měnovou politiku.

Milton Friedman a současná měnová politika

Milton Friedman and the Contemporary Monetary Policy

Jitka Koderová

Český finanční a účetní časopis 2012(4):15-31 | DOI: 10.18267/j.cfuc.3

Milton Friedman, americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii, byl jednímz nejvýznamnějších ekonomů 20. století. Přispěl k rozvoji makroekonomické teorie a k novému pojetí hospodářské politiky. V oblasti ekonomické teorie jsou připomenuty dva z jeho hlavních přínosů: nová interpretace kvantitativní teorie peněz a teorie přirozené míry nezaměstnanosti. V oblasti hospodářské politiky je připomenuta jeho kritika neokeynesovského přístupu ke stimulaci koupěschopné poptávky a orientace na regulaci úrokové míry a je zdůrazněno jeho doporučení regulovat peněžní zásobu. Pozornost je věnována také Friedmanově kritice měnové politiky Federální rezervní soustavy v průběhu Velké deprese a současné měnové politice americké centrální banky.