D81 - Criteria for Decision-Making under Risk and UncertaintyNávrat zpět

Příspěvek vysvětluje chování daňového podvodníka averzního k riziku jako racionální a ekonomické, kdy daňový podvodník při porušování právních (daňových) norem zvažuje riziko a náklady proti možnému užitku. V rámci příspěvku je rozhodování daňového podvodníka demonstrováno na čtyřech jednoduchých modelových příkladech. Hlavním cílem příspěvku je na modelových příkladech ukázat chování jedince za rizika v kontextu placení daní a z těchto příkladů vyvodit vhodná opatření pro zvýšení výběru daní (tedy snížení výhodnosti daňového úniku a zvýšení rizika jeho odhalení). Jako vhodné a efektivnější opatření lze doporučit zvýšení pokut a omezení registrace v Praze naopak není dobrým řešením zvýšení frekvence daňových kontrol a implementace plošných opatření, jako je kontrolní hlášení, neboť je to drahé pro daňové subjekty i stát.

Článek se zabývá změnami v integračních procesech na finančním trhu, speciálně na trhu bankovním a pojistném. Trend bank a pojišťoven směrem k bankopojištění přinesla synergické efekty a mezisektoriální stabilizaci. Občasné každé země mají různé představy ohledně finančních produktů a služeb. Ačkoli bankopojištění vytváří na trhu zcela nový prostor, nelze očekávat, že jeho popularita v budoucn vzroste.

Článek analyzuje současnou finanční krizi jako výsledek předchozí expanze úvěrů a poskytování hypotéčních úvěrů nad rámec tolerování tržních principů. Vznik finančních problémů je spojen s finančními inovativními instrumenty, v sekuritizované podobě. Za pomocí těchto instrumentů bylo možné bez bariér státní regulace, aby bankovní sektor získal nový soukromý kapitál a obnovil úvěrovou aktivitu. Autoři ukazují na roli investičního bankovnictví a ratingových agentur v tomto procesu. Zvláštní pozornost je věnována vlivu finanční krize na pojišťovnictví. Krize v pojišťovnictví se projevuje jako důsledek dvou vlivů: jednak riskantnějších strategií pojistitelů v konstrukci pojistných produktů zahrnujících inovativní finanční produkty a jednak jako důsledek snížení hodnoty aktiv pojišťovny. Článek pojmenovává vliv otázky asymetrie informace na možné dopady na pojistitele v souvislosti s finanční krizí. Zabývá se regulatorními projekty (zejména Solvency II pro pojišťovací činnost) a jejich možným dopady na pojišťovací trh.

Udělení Nobelovy ceny vědcům za teoretický příspěvek k analýze trhů s asymetrickými informacemi oživilo diskuse o chování a rozhodování ekonomických subjektů v nejistých podmínkách. Protože pojišťovnictví je klasickým příkladem takových situací, slouží k ilustraci případů asymetrie, u klientů pojišťovny je předpoklad, že znají lépe svou expozici vůč riziku než pojistitel. Ve skutečnosti klient svou objektivní expozici nemůže apriori exaktně kvantifikovat, rozhodnutí je ovlivňováno psychologickými a sociologickým faktory. Pojistitel je lépe vybaven pro kalkulaci pojistného, zahrnující minulou zkušenost s využitím statistických zákonů s přihlídnutím k antiselekci rizik. Závěrečná část článku se zabývá regulací pojistných trhů v návaznosti na asymetrii informace mezi pojišťovnou a jejím klientem.