D21 - Firm Behavior: TheoryNávrat zpět

Ochota firem poskytovat dary je ovlivněna řadou faktorů. Cílem tohoto výzkumu bylo určit, do jaké míry dárcovství ovlivňuje daňová legislativa, finanční výsledky a makroekonomické faktory. Ke stanovení těsnosti a významu vztahů mezi proměnnými byla použita korelační analýza. Model byl založen na údajích Ministerstva financí ČR za období 2002-2019. Zjistil jsem, že změny daňové legislativy nemají na dárcovství příliš významný vliv, protože firmy dárcovskou politiku řídí především na základě dosaženého výsledku hospodaření. I když se vztah dárcovství s náklady neprokázal jako signifikantní, nelze vyloučit, že firmy pohlíží na dárcovství především jako na nákladovou položku podobnou reklamě nebo PR.

Smlouvy o úrovni služeb (SLA) týkající se zejména služeb v oblasti výzkumu a vývoje a jiných nehmotných statků je nutné z daňového hlediska v rámci nadnárodní skupiny spojených podniků ošetřit nastavením transferových cen. To však generuje mnohé problémy, které je třeba identifikovat a navrhnout vhodná a reálně aplikovatelná řešení, aby bylo minimalizováno riziko, že správce daně transakce s licenčními popř. jinými poplatky ve skupině posoudí jako zakázané přelévání zisků, resp. základů daní do daňově výhodnějších zemí. Hlavní problémy při tomto vyvstávají zejména s měřitelnosti užitků u příjemce nehmotných statků, kde je základem ekonomická racionalita, a to i na straně poskytovatele, dále způsob alokace nákladů poskytovatele na obchodované nehmotné statky a určení obvyklé výše ziskové přirážky nad náklady poskytovatele. Autor článku identifikuje teoretické řešení a navrhuje praktické možnosti vypořádání se s teoretickými závěry.

Mezi moderní metody finančního řízení patří i možnost využití smluv o podílení se na nákladech (cost contribution arrangements), popř. smluv o přispívání na náklady (cost sharing arrangements), které jsou zpravidla vynakládány spojenými závislými subjekty, aby získaly očekávané užitky deklarované v těchto smlouvách a zároveň optimalizovaly své daňové povinnosti. Účelem je provádění společného výzkumu a vývoje, výroby či získávání majetku nebo práv, anebo sdílení služeb, a to s konečným důsledkem snížení nákladů nebo zvýšení tržeb. V článku řešená problematika souvisí s transferovými cenami a tím i uplatňovanými přístupy v této oblasti - zejména principem tržního odstupu. Vodítkem k metodice stanovení správnosti rozvržení na podíly na náklady je Směrnice OECD o převodních cenách. Různorodost činností, které lze pod hlavičkou CCA, CSA zajišťovat je značná a tímto je třeba v mnoha aspektech podřídit také komplexně pojatou metodiku stanovení samotných podílů na nákladech v konečné fázi, přičemž toto vychází z ekonomické racionality.