A29 - Economic Education and Teaching of Economics: OtherNávrat zpět
Výsledky 1 až 4 z 4:
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků obchodních akademií ve vztahu ke studiu IFRS: empirická studieEvaluation of the Students' Business School Educational Results in Relation to Study of the IFRS: Empirical studyKateřina BerkováČeský finanční a účetní časopis 2014(4):133-148 | DOI: 10.18267/j.cfuc.429 Příspěvek předkládá výsledky empirického ověření předpokladů žáků pilotních obchodních akademií ke studiu IFRS. Poskytuje doporučení pro zařazení IFRS do předmětu účetnictví na obchodních akademiích vzhledem k požadavku rámcového vzdělávacího programu. Na bázi empirického výzkumu bylo zjištěno, že u žáků nejsou prozatím vytvářeny předpoklady k pochopení učiva IFRS, které musí být implementováno do kurikula obchodních akademií. Příspěvek přináší doporučení pro zkvalitnění prostupnosti sekundárního vzdělávání s terciárním vzděláváním (Fakultou financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze) v kontextu výuky IFRS a rozvoje ekonomického myšlení žáků. |
Začlenění problematiky hospodářských a majetkových trestných činů v daňovém a účetním kontextu v kurikulu sekundárního vzděláváníIntegration of Economic and Property Crimes in the Tax and Accounting Context in the Secondary EducationMartin Polák, Kateřina BerkováČeský finanční a účetní časopis 2014(3):132-149 | DOI: 10.18267/j.cfuc.414 Příspěvek analyzuje současný stav výuky problematiky hospodářských a majetkových trestných činů v daňovém a účetním kontextu v sekundárním vzdělávání. Monitoring je proveden na základě analýzy rámcových vzdělávacích programů a dotazníkového šetření. Navazuje na dosavadní výzkumy ve vztahu k výuce účetnictví na obchodních akademiích. Pozornost je věnována formě zařazení učiva do kurikula středních škol ekonomického zaměření, odbornosti učitelů a obsahu učiva. Šetření prokázalo, že zkoumaná problematika není začleněna v takové míře, která by umožnila rozvoj ekonomického myšlení žáků a integraci učiva. V závěru příspěvku jsou uvedena doporučení pro integrování právní oblasti s účetními a daňovými aspekty. |
Několik poznámek k významu výuky dějin ekonomických teorií pro studenty VŠE v PrazeNotes on the Importance of the Teaching of the History of Economic Theories for the Students of the UEPJitka KoderováČeský finanční a účetní časopis 2007(3):7-20 | DOI: 10.18267/j.cfuc.228 Stať se zamýšlí nad významem znalostí historie ekonomických teorií pro studenty VŠE v Praze v době, kdy kurzy standardní mikroekonomické a makroekonomické teorie představují jednu z hlavních součástí výuky mladých ekonomů. Dějiny ekonomických teorií (dále jen DET) byly vyučovány na českých vysokých školách ekonomického zaměření od roku 1945. Na počátku tohoto období byly DET orientovány především na kritiku vybraných nemarxistických ekonomických teorií, především rakouské školy, ale postupem času byla kritika nahrazována pozitivním výkladem vývoje ekonomické teorie. V roce 1993 byly DET poněkud nešťastnou shodou okolností vyřazeny z povinného společného základu výuky na VŠE. Uznání významu znalostí historie ekonomických teorií vedlo v souvislosti s přechodem na evropský kreditní systém k tomu, že byl do společného základu na bakalářském stupni studia zaveden nový předmět pod názvem hospodářské dějiny, jehož součástí jsou také DET. |
Výuka dějin ekonomických učení na Vysoké škole ekonomické v PrazeTeaching of the History of Economic Theories in the University of Economics PragueJitka KoderováČeský finanční a účetní časopis 2006(3):133-145 | DOI: 10.18267/j.cfuc.185 Máme-li odpovědět na otázku, do jaké míry byli studenti VŠE seznamováni s vývojem ekonomické teorie, je třeba říci, že v době, kdy bylo prakticky nemožné zakoupit nějakou knihu zahraničního ekonoma (s výjimkou marxistických autorů ze socialistických zemí), byla prakticky jedinou možnou cestou výuka dějin ekonomických učení, který byl vyučován jako celoškolsky povinný předmět od založení školy v roce 1953 prakticky až do roku 1993. Na počátku tohoto období byla hlavním předmětem výkladu kritika vybraných nemarxistických ekonomických teorií, především rakouské školy. Postupem času však byla kritika nahrazována pozitivním výkladem. V roce 1993 přestaly být dějiny ekonomických učení poněkud paradoxně celoškolsky povinným předmětem, a to v důsledku chybného odhadu možností katedry zajistit nově upravený režim jejich výuky. Při poslední přestavbě výuky spojené s přechodem na evropské kredity bylo zdůrazněno, že student VŠE by měl opouštět školu minimálně se základními znalostmi hospodářských dějin novověku a hlavních etap ve vývoji ekonomického myšlení. V souvislosti s tím se staly nově zavedeným předmětem Hospodářské dějiny zahrnující obě složky historického poznání. |
