Český finanční a účetní časopis 2026(2):69-86
Finanční regulace mezi stabilitou a regulatorní komplexitou: diskuze o proměně institucionálního uspořádání dohledu v Evropské unii a České republice
Článek je koncipován jako diskuzní příspěvek k debatě o institucionálním uspořádání regulace a dohledu nad finančními trhy. Navazuje na odbornou linii, která kvalitu regulace tradičně spojuje především s volbou modelu dohledu, ať již integrovaného, sektorového nebo funkčně děleného. Příspěvek rekonstruuje, proč byla tato perspektiva přesvědčivá v předkrizovém a bezprostředně pokrizovém období,
a současně vysvětluje, proč je dnes již pouze dílčím východiskem pro hodnocení regulatorní účinnosti. Polemizuje s tezí, že architektura dohledu zůstává hlavním určujícím faktorem účinné regulace. Regulatorní vývoj po roce 2020 ukazuje, že rozhodující otázkou již není pouze institucionální uspořádání, ale schopnost regulatorního rámce pružně reagovat na technologická, kybernetická, klimatická
a systémová rizika prostřednictvím dohledu, který je adaptivní, datově podložený, proporcionální a efektivně koordinovaný. Text argumentuje, že současná výzva evropské a české regulace nespočívá jen v rozdělení kompetencí mezi národní
a evropské autority, ale také v narůstající komplexitě pravidel, překryvu regulatorních cílů a nerovnoměrných dopadech regulace na velké a malé regulované subjekty. Závěr článku ukazuje, že integrovaný model České národní banky zůstává významnou institucionální výhodou; sám o sobě však již není dostatečnou zárukou regulatorní účinnosti.
Klíčová slova: Finanční regulace, finanční dohled, institucionální uspořádání dohledu, makroobezřetnostní politika, regulatorní komplexita, DORA, MiCA, ČNB
Financial Regulation Between Stability and Regulatory Complexity: A Discussion on the Transformation of Supervisory Architecture in the EU and the Czech Republic
The article is conceived as a discussion contribution to the debate on the institutional design of financial market regulation and supervision. It builds on the strand
of literature that traditionally links the quality of regulation primarily to the choice
of supervisory model, whether integrated, sectoral or functionally divided. The article reconstructs why this perspective was persuasive in the pre-crisis and immediate post-crisis period, while also explaining why it remains only partially sufficient today. It challenges the view that supervisory architecture continues to be the main determinant of regulatory effectiveness. Regulatory developments after 2020 indicate that the key issue is no longer merely institutional design, but the ability of the regulatory framework to respond to technological, cyber, climate-related
and systemic risks through supervision that is adaptive, data-driven, proportionate and effectively coordinated. The article argues that the current challenge for European and Czech regulation lies not only in the allocation of competences between national and European authorities, but also in the growing complexity
of rules, overlapping regulatory objectives and uneven impacts on large and small regulated entities. The conclusion shows that the integrated model of the Czech National Bank remains an important institutional advantage; however, it is no longer in itself a sufficient guarantee of regulatory effectiveness.
Keywords: Financial regulation, financial supervision, institutional design of supervision, macroprudential policy, regulatory complexity, DORA, MiCA, Czech National Bank
Zveřejněno: 21. září 2026 Zobrazit citaci
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.